Prodej ČSA – cui bono? (2. část)


V první části materiálu, zabývajícího se prodejem ČSA, jsme se popsali vývoj a okolnosti, které v roce 2012 vedly akcionáře k rozhodnutí pokusit se (po několikáté) prodat ČSA. Situace v ČSA se stále nezlepšovala, ačkoliv podle vyjádření tehdejšího šéfa Českého Aeroholdingu, Miroslava Dvořáka, měly ČSA v té době vykazovat všechny parametry stabilizované firmy….

Jak tomu bylo ve skutečnosti, to jsme se dozvěděli mnohem později. Když následně společnost hospodářské výsledky zveřejnila, vyšlo najevo, že stejně jako v předcházejících letech zaznamenala značnou provozní ztrátu ve výši několika set miliónů korun a k účetnímu zisku se propracovala jen za pomoci účetních operací.  V listopadu 2012 tak vláda rozhodla, že se pokusí ČSA prodat a kabinet ve spolupráci s Českým Aeroholdingem (ČAH) začal oficiálně hledat strategického partnera. 

Samotný záměr prodeje ČSA sám o sobě nebyl špatný, zejména proto, že případní zájemci měli garantovat další rozvoj ČSA a letiště Praha. Z tohoto důvodu a zřejmě na doporučení tehdejšího vedení Českého Aeroholdingu (ČAH) vláda stanovila pět základních podmínek, které musejí být splněny ze strany zájemce o koupi ČSA:

  • Respektovaný a zkušený letecký dopravce
  • Člen IATA (Mezinárodní asociace leteckých dopravců)
  • Doprava na dlouhých linkách
  • Peníze na rozvoj ČSA
  • Rozvoj letiště Václava Havla

Zdroj: MF ČR

Tyto, v zásadě velmi vysoké požadavky ve srovnání s tím, v jakém stavu se nabízená společnost fakticky nacházela, měly zajistit, že se ČSA budou rozvíjet. Z pohledu státu měla tato transakce zajistit, že v budoucnu nebude nutné společnost zachraňovat pomocí finančních injekcí, tak jako se stalo několikrát v posledních zhruba osmi letech, kdy se firma dostala prakticky do bankrotové situace. Na druhou stranu uvedené podmínky vylučovaly některé potenciální zájemce, což byl i případ Travel Servisu, který měl zájem společnost privatizovat v roce 2009. Jaký je tedy výsledek této poslední snahy o prodej ČSA? Čtenář nechť si v této chvíli dobře zapamatuje zejména body 3, 4, a 5,  které jsou v celém procesu prodeje ČSA klíčové.

Načasování rozhodnutí o prodeji

Proč vláda rozhodla o prodeji společnosti právě na podzim roku 2012, je otázkou. Z dnešního pohledu ale můžeme s pravděpodobností hraničíci s jistotou konstatovat, že tento krok byl učiněn pod vlivem okolností a nešlo o výsledek racionálního zhodnocení efektivity takové transakce. Rozhodnutí totiž přišlo v době relativně hluboké krize v leteckém průmyslu v Evropě, takže velmi hrozilo, že se kupce a partnera nepodaří najít. S touto variantou ale vedení ČAH a ČSA zjevně počítalo. Např. Michal Mejstřík, tehdejší předseda dozorčí rady ČAH, uváděl: [quote font=“0″]„V tuto chvíli, když se podíváme na krizi, která panuje mezi aerolinkami v Evropě, evropský trh neposkytuje prostor pro rozvoj. Musíme hledat globálního partnera. Budou oslovováni ti největší hráči. Může ale dojít k tomu, že se žádný neobjeví, pak by se musela zvažovat jiná řešení“.[/quote]

Obdobně se vyjadřoval i tehdejší šéf ČAH Dvořák v Otázkách Václava Moravce ze dne 11. 11. 2012, kdy řekl: [quote font=“0″]„Současná situace na trhu akvizic leteckých společností je na bodu mrazu. Když se podíváte po Evropě, většina aerolinií je na prodej.“ [/quote]Na otázku, zda pravděpodobnost, že ČSA žádného strategického partnera nenajdou, může odpovídat 60 nebo 70 procentům, odpověděl: [quote font=“0″]„Myslím, že i vyšší.“ [/quote]Dvořák v tom ale v zásadě neviděl problém: [quote font=“0″]„Nejen, že se ČSA v tuto chvíli stabilizují, ale opravdu začínají vykazovat velmi predikovatelné výsledky. A já se nebojím říct, že když se nenajde partner, tak se nestane vůbec nic,“ [/quote]. Je zjevné, že scénář, kdy se partner pro ČSA vůbec nenajde, byl velmi pravděpodobný a i toto vyhlášení je dobré si zapamatovat, ještě se k němu vrátíme.

prof. Ing. Michal Mejstřík, CSc.

prof. Ing. Michal Mejstřík, CSc.

Jak bylo uvedeno, 8. 11. 2012 rozhodla vláda o dalším pokusu prodat ČSA a stanovila příslušné podmínky a pověřila Český Aeroholding, který je mateřskou společností ČSA, rozeslat  začátkem listopadu roku 2012 výzvu padesátce největších leteckých společností, aby se do konce měsíce vyjádřily, zda se budou o českého národního dopravce ucházet. Tato skutečnost si zaslouží pozornost. Jakkoliv nepochybně šlo o dlouhodoběji připravovanou akci, tak skutečnost, že výzvy k vyjádření zájmu byly rozeslány prakticky vzápětí po rozhodnutí vlády, je v případě takové transakce poněkud podivná, stejně tak jako naprosto šibeniční termín k doručení vyjádření zájmu. (www.psp.cz/sqw/text/orig2.sqw?idd=98539).

Případ Holidays Czech Airlines

Součástí přípravy k prodeji bylo podle tehdejšího ministra financí Kalouska rovněž vyřešení sporů se společností Travel Service. V této souvislosti došlo k dohodě, která byla oznámena již 5. 12. 2012 (!) a jejímž výsledkem bylo okamžité ukončení klíčových obchodních aktivit společnosti Holidays Czech Airlines (HCA), která byla v té době největším konkurentem Travel Servisu v Česku na poli charterových letů. Oplátkou Travel Service přislíbil stažení žaloby na ČSA za zhruba 2,5 miliardy korun. V této souvislosti je třeba si položit několik základních otázek:

1) Jak k uvedené dohodě došlo?

2) Kdo přesně ji v tak krátkém čase realizoval?

3) Za jakých podmínek?

A320 Holidays Czech Airlines  Marek Vanzura - http://www.airspotter.eu/photos/2011/0406/ok-hcbb.jpg

A320 Holidays Czech Airlines
Marek Vanzura – http://www.airspotter.eu/photos/2011/0406/ok-hcbb.jpg

Dohoda byla platná prakticky okamžitě a absolutně nebrala v úvahu fakt, že mnoho cestovních kanceláří mělo již s HCA nasmlouvané lety na letní sezónu 2013. Rovněž poněkud zvláštní byl fakt, že tuto dohodu oznámil ministr financí osobně. Co je ale zcela nepochopitelné, že došlo k faktické likvidaci společnosti, za kterou zaplatil Český Aeroholding jen několik měsíců předtím půl miliardy korun, které touto podivnou dohodou vlastně vylétly komínem. Jen upozorňuji, že se zde nejedná o transakce spojené s jen tak nějakou firmou, ale státem vlastněnou akciovou společností.

Zájemci skuteční a virtuální

Ale pokračujme. V prvních dnech prosince 2012 vláda oznamuje, že o ČSA oficiálně projevily zájem dva dopravci – Qatar Airways (QR) a Korean Air (KE). Ale bylo tomu skutečně tak? Nad reálností zájmu Qatar Airways se totiž vznáší určitý otazník. Zdá se, že strany QR byla k celé záležitosti jediná oficiální reakce, a to když na dotaz Reuters v průběhu Middle East Business Aviation show v Dubaji výkonný ředitel letecké společnosti Qatar Airways Akbar Al Baker pouze uvedl: [quote font=“0″]“Studujeme to, ale nic ještě nebylo rozhodnuto, stále návrh zkoumáme,“ [/quote]což je vyjádření nepochybně zajímavé minimálně z časového hlediska, protože je datovené k 11. 12. 2012, tedy dávno poté, co měly oslovené letecké společnosti deklarovat svůj zájem a kdy byla informace o zájmu QR prezentována jako zcela reálná. Ostatní další dohledatelné informace o údajném zájmu QR jsou pak už jen ze strany vlády či ČAH nebo na tyto zdroje odkazují. Faktem je, že kromě výše zmíněné reakce šéfa QR z prosince 2012 není možné další oficiální potvrzení zájmu QR dohledat. Pokud si uvědomíme, jaké záležitosti na přelomu roků 2012 a 2013  QR řešily (jen z těch nejdůležitějších jmenujme například získání podílu v Cargolux a odmítnutí vstoupit do SpiceJet, spuštění nové low cost společnosti v Saudské Arabii, problémy s Boeingy 787, nákup letadel Bombardier CSeries), tak to spíše vypadá, že prohlášení z 11. 12. mělo jen ukázat, že je pan Al Baker v obraze, co se týče dění ve světě, ale jinak se touto záležitost asi příliš nezabýval. Je proto otázkou, zda informace o zájmu QR o ČSA nebyla ze strany české vlády a ČAH jen účelovou, mající za cíl vyvolat dojem, že se o ČSA hraje čistá hra….

Zájemci o ČSA dle informací ze začátku prosince 2012 www.ceskatelevize.cz

Zájemci o ČSA dle informací ze začátku prosince 2012
http://www.ceskatelevize.cz

Reálně tak o ČSA projevil zájem pouze jeden subjekt, a to Korean Air. Přesto, pokud se dnes podíváme do archivních vydání deníků, týdeníků či dalších médií z konce roku 2012 a z prvního pololetí roku 2013 zjistíme, že privatizace do rukou tohoto subjektu byla vydávána za naprostý úspěch, jako záchrana ČSA a zajištění jejího rozvoje, a to i za situace, kdy KE za ČSA nabídly za balík  44% akcií zcela směšnou cenu, necelých 70 miliónů korun, příčemž KE navíc mají opci na všechny akcie, které drží ČAH. Obchod byl následně dojednán a dokončen formou podpisu smlouvy mezi vládou ČR a Korean Air.

Odlišné představy o spolupráci

Vzápětí ale zaujal poněkud podivný postoj nového akcionáře, který deklaroval prezident společnosti pan Čang Hun-či při tiskové konferenci po podpisu smlouvy:[quote font=“0″] „Naše společnost nemá zájem nějak se podílet na managementu ČSA. Už jsme spolupracovali několik let, takže máme k managementu ČSA plnou důvěru. Dosadili jsme jednoho člena do dozorčí rady a to jsou naše budoucí plány, takže nemáme v úmyslu zasahovat do managementu,“[/quote] což bylo zvláštní a ne zcela odpovídalo tomu, jak management ČSA společnost spravoval a jakých chyb se dopouštěl (zavádění a vzápětí rušení linek, akce typu báze v Bratislavě, linka do AbuDhabi nebo Riga-Řím apod.).

Na tiskové konferenci k podpisu smlouvy však zaznělo mnohem zajímavější vyjádření. Čang Hun-či na dotaz novináře z korejské agentury Yong Hub „Jaký je váš záměr, nebo úmysl při této akvizici podílu v ČSA?“ odpověděl:[quote font=“0″] „Jak už zaznělo, my už jsme s ČSA dlouho spolupracovali i v rámci aliance Sky Team. Máme hustou síť v Asii, ČSA zase pokrývají oblast Evropy, takže je to pro nás velice výhodná spolupráce. Jak už říkal pan premiér, nám se jedná spíše o vztahy strategické, marketingové spolupráce.“ [/quote]To se ukazuje jako zcela klíčové prohlášení, které ovšem zůstalo naprosto nepovšimnuto, což je nepochybně škoda. Toto prohlášení totiž jednoznačně ukazuje na to,

Chairman konglomerátu Hanjin Čo Jang-ho (uprostřed), President Korean Air Čang Hun-dži a Vice President Korean Air Čo Won-te /Walter Cho/ (vlevo), na české straně předseda vlády Petr Nečas (uprostřed), ministr financí Miroslav Kalousek, velvyslanec ČR v KR Jaroslav Olša, jr., generální ředitel ČSA Miroslav Dvořák. www.mzv.cz

Chairman konglomerátu Hanjin Čo Jang-ho (uprostřed), President Korean Air Čang Hun-dži a Vice President Korean Air Čo Won-te /Walter Cho/ (vlevo), na české straně předseda vlády Petr Nečas (uprostřed), ministr financí Miroslav Kalousek, velvyslanec ČR v KR Jaroslav Olša, jr., generální ředitel ČSA Miroslav Dvořák.
http://www.mzv.cz

že představy vlády a ČAH na straně jedné a Korean Air na straně druhé byly v celém obchodě zcela odlišné, zejména pokud jde o výklad pojmu strategický partner, nebo že vláda na jakékoliv další záležitosti ČSA již tehdy rezignovala.

Sporné body ze smlouvy s Korean Air

Podívejme se proto na pár bodů ze smlouvy, kterou mají zcela zásadní vliv na spolupráci ČSA a Korean Air a kterou za českou stranu podepsali pánové Dvořák, Nečas a Kalousek. První „kostlivec ve skříni“ se objevil, když byla před několika měsíci zvažována změna ve vedení Českého Aeroholdingu. Ukázalo se totiž, že smlouva mezi vládou a Korean Air výslovně zakotvuje, že k výměně šéfa ČAH může dojít pouze se souhlasem Korean Air, což je dost nepochopitelné omezení. Jinými slovy řečeno, minoritní akcionář jedné z firem může rozhodovat o tom, kdo bude ve vedení firmy, od které svůj podíl koupil! Je zřejmé, že na této klauzuli mohl mít zájem pouze tehdejší management ČAH, resp. pan Dvořák a hlavní akcionář, tj. ministerstvo financí, aby v maximální míře omezil dosah jakékoliv další vlády na činnost ČAH.

Podpis smlouvy s Korean Air - Dvořák (ČAH) a Kalousek (Ministr financí). www.denik.cz

Podpis smlouvy s Korean Air – Dvořák (ČAH) a Kalousek (Ministr financí).
http://www.denik.cz

Zjištění, že je ve smlouvě tato klauzule pochopitelně otevřela debatu o tom, co dalšího vlastně smlouva s Korean Air obsahuje a jaké další zajímavé klauzule by v ní bylo možno najít. Okamžitá a relativně prudká reakce bývalého ministra financí, prakticky vzápětí, co se tato záležitost dostala na veřejnost, obhajujícího tuto část smlouvy: „Korejci jsou velmi citliví na stabilitu managementu. Nechtějí politického vazala,” či „Byl to standardní požadavek strategického investora,“ nebo „Trvám na tom, že restrukturalizace za působení mého i pánů ředitelů Dvořáka a Mejstříka ČSA zachránila,“ dávala tušit, že asi nepůjde o jedinou spornou klauzuli v této smlouvě. Spíše to vypadá, že si bývalý ministr Kalousek uvědomil rozsah problémů, které mu v této souvislosti mohou nastat.

Ale vraťme se ke smlouvě s Korean Air. Ta totiž obsahuje i další požadavky, kterými korejská strana podmínila svůj vstup do ČSA a které musela česká strana zajistit:

  • udržet ČSA ve vzduchu a v Praze
  • provozovat linku do Koreje
  • zainvestovat do letiště
Podpis smlouvy s Korean Air - Petr Nečas

Podpis smlouvy s Korean Air – Petr Nečas

Jako další, a naprosto zásadní, je třeba vnímat jednu klauzuli ze smlouvy, která deklaruje, že korejská strana nikdy do ČSA další peníze neinvestuje a že nebude garantovat žádný úvěr, to vše jde za českou stranou. V této souvislosti proto připomínám body 3 a zejména 4 z podmínek, které měl zájemce o koupi ČSA splnit. Asi nejsem sám, kdo zde vidí zřejmý rozpor. To totiž v praxi znamená, že nabyvatel 44% balíku akcií již předem avizoval, že kromě kupní ceny KE do ČSA za dobu svého působení jako „strategický partner“ nehodlá investovat ani korunu! A naopak ale očekává, že česká strana musela splní všechny požadavky, které si korejská strana při jednání o odkupu ČSA stanovila. Je zřejmé, proč se o těchto částech smlouvy doposud nemluvilo….

„Přínosy“ pro českou stranu

Česká strana všechny podmínky ze smlouvy naplnila, i když je zjevné, jak byly pro českou stranu nevýhodné. Provoz linky do Soulu, zajišťovaný letadlem pronajatým od Korean Air, byl ČSA zahájen již dva měsíce po podpisu smlouvy, ještě v době, kdy ani Korean neuhradil kupní cenu za akcie ČSA. Důvodem ovšem nebyl rozvoj ČSA a jeho dálkové flotily, ale šlo o to, aby byly využity všechny frekvence, které na této lince umožňuje mezivládní dohoda a tím bylo znemožněno korejskému konkurentovi, společnosti Asiana, vstoupit na český trh,

Airbus A330-300 v barvách ČSA

Airbus A330-300 v barvách ČSA

protože tato společnost o to měla eminentní zájem. Bohužel, linka ČSA dodnes silně prodělává (odhady hovoří o zhruba 200 miliónech korun ročně) a právě ztráty z provozu této linky jsou jednou z hlavních příčin, proč ČSA vykázalo za rok 2013 další, téměř miliardovou provozní ztrátu.

Rovněž investice do letiště proběhla prakticky okamžitě po podpisu smlouvy. Jedním z výsledků spolupráce mezi Korean Air a ČSA měl být nárůst počtu v Praze přestupujících cestujících, kteří po příletu z Koreje měli využívat linek ČSA na cesty po Evropě. Toto očekávání se také příliš nenaplnilo, přes Prahu příliš takových cestujících nelétá, naopak, statistiky ukazují, že počet přestupujících cestujících stále klesá.  Nicméně, investice do letiště, jak si každý může všimnout, je realitou a přišla českou stranu na „pouhých“ 150 miliónů korun, takže jen úprava letiště stála více než 2x tolik, co Korean Air zaplatil za ČSA.

Je tak zřejmé, že prodej ČSA byl výhodný pouze pro jednu stranu, a to korejskou. Její požadavky při vyjednávání jsou do jisté míry pochopitelné, byli při vyjednávání silnější stranou, je ale zásadní otázkou, proč na ně vláda přistoupila a tím akceptovala naprosto nevýhodné podmínky, zejména v situaci, kdy dle slov pana Dvořáka, jak jsme uvedli výše, by se vůbec nic nestalo, kdyby partner pro ČSA nebyl nalezen. Navíc byl prodej realizován v rozporu s podmínkami, které si sám prodávající stanovil. Toto naprosté selhání hlavního akcionáře totiž znamená, že ČSA bylo Koreanu fakticky darováno a celý prodej ČSA tak staví zcela do jiného světla. A proto je třeba klást otázku, co bylo vlastně motivací pro tento postup a jak je možné, že takový smlouva mohla být schválena.

Travel Service – nový akcionář ČSA

V souvislosti se smlouvou je třeba zmínit i jednu další záležitost, kterou byl poněkud překvapivý krok, který následoval krátce po odkoupení akcií ze strany Korean Air. V prosinci 2013 bylo totiž oznámeno, že KE uplatnil své předkupní právo na další akcie ČSA v držení ČAH, tentokrát se jednalo o 34% balík, který ovšem vzápětí prodaly společnosti Travel Service. Tento obchod, který již čeká jen na souhlas antimonopolních orgánů a orgánů EU znamená, že český stát má fakticky prostřednictvím ČAH v držení již jen zhruba 20% akcií a dění ve firmě může ovlivňovat jen velmi omezeně. A vliv Travel Servisu na fungování ČSA (ale nejen ČSA, ale třeba i letiště) je již dnes velmi silně patrný a je nepochybné, že i poslední restrukturalizace je prováděna s jeho tichým souhlasem.

Bude proto zajímavé bude sledovat vývoj poté, co Travel Service začne naplňovat svá akcionářská práva. Nedivil bych se, kdyby byla někde ukrytá ještě další překvapení, která by celému obchodu dala smysl, například kdyby se Korean Air rozhodl uplatnit opci na zbylé akcie a následně všech 64% akcií odprodal Travel Servisu. Tento scénář, jakkoliv se může zdát divoký, by totiž byl jediný, který by vzhledem k tomu, k čemu se Korean Air jako akcionář zavázal ve smlouvě se státem a jaká byla jeho hlavní očekávání ze spolupráce, vlastně dával smysl.

Byl prodej ČSA úspěch? Jak pro koho…

Stevardky Korean Air a ČSA. www.aktualne.cz

Stevardky Korean Air a ČSA.
http://www.aktualne.cz

Ve světle těchto skutečností nelze prodej ČSA považovat ani za výhodný, ani za úspěšný.  Mnohé kroky zástupců státu jsou málo nebo zcela nepochopitelné a je otázkou, proč k takovému velmi nevýhodnému řešení došlo, a to včetně toho, že byly porušeny vlastní podmínky, které si prodávající sám stanovil. Vysvětlení, že situace dopravce byla špatná a nebylo možné proto dosáhnou lepšího řešení, je ovšem tím nejméně pravděpodobným, zejména pokud si znovu pročteme různá vyjádření z doby, kdy byl proces prodeje zahájen. Velká očekávání, která byla s prodejem ČSA spojována, se nenaplnila a situace ČSA je mnohem tristnější, než bychom očekávali. V této souvislosti je třeba ale znovu zdůraznit, že vina není až tak na straně Korejců, ale především těch zástupců státu, kteří tento obchod dohadovali a kteří jsou pod ním podepsáni. ČSA byla v posledních zhruba deseti letech hračkou v rukou politiků. Vývoj posledních let v ČSA nebyl normální a ti, co o něm rozhodovali, to museli vědět. Je otázka, jaké cíle tím sledovali. Není možné věřit, že šlo jen o manažerská selhání či vliv vnějších faktorů, protože tak tomu není a kdo se v prostředí letecké dopravy pohybuje, tak to může potvrdit. Je proto třeba, aby konkrétní osoby, které v posledních deseti letech na ČSA benefitovali, také nesli svůj díl odpovědnosti, a to bez ohledu na to, zda mají možnost žít ve stínu poslaneckých imunit či tuto výsadu nemají.

Nyní jde již jen o to, udržet ČSA ve vzduchu a případně s novými akcionáři smluvně zajistit bázování letadel ČSA a Travel Servisu na letišti v Praze. Jinou ambici dnes (stále ještě) majoritní vlastník – český Aeroholding a potažmo stát – nemá a asi ani mít nemůže. Ani to však nebude jednoduché. Pokud jde o udržení společnosti „ve vzduchu“, je dnes česká strana v pozici prosebníka, protože potřebuje, aby korejská strana změnila postoj a investovala do ČSA. Jen tak může do ČSA dát další prostředky stát, které firma nutně potřebuje. Je zřejmé, že tohle by mohl být pádný argument, nicméně případná ztráta necelých 70 miliónů korun v případě, že by se „strategický“ partner rozhodl postupovat podle smlouvy a peníze do ČSA nedat, by ho prakticky nebolela, protože investované prostředky má již dávno zpět.

Reklamy

3 thoughts on “Prodej ČSA – cui bono? (2. část)

  1. Pěkné!! Jsem zaměstnanec ČSA potažmo ČSAT tedy její dceřiné společnosti a díky tomu co tu pište se teď jedná o mou existenční situaci. Můj názor je že vše co se událo v ČSA po nástupu pana Tvrdíka jako presidenta do ČSA a pak i jeho nástupců jako pana Lašáka a dalších vede jen k totálnímu krachu a k tomu aby Travel Servis získal celé ČSA a pomalu ho nechal zaniknout a nastolil tu svůj monopol jako jediného českého dopravce. Ministerstvo financí by se mělo touto situací velmi hluboce zabývat už jen z toho důvodu že pan ministr Babiš je velký bojovník proti korupci jak o sobě říká a jsem si jist ze by se přišlo na velmi podivné praktiky a podvody. Jsem zde zaměstnán 15 let jako technik údržby letadel a nynější situace trh srdce a to o to víc ze mi v posledních dnech stále více hrozí propuštění! Stát by s tím mel něco dělat!

    To se mi líbí

  2. Nejlepsi (nejsmutnejsi) clanek o CSA co jsem kdy cetl! Nechcete o tom udělat nejakou prednasku, byla by jiste zajimava, je videt ze problematice opravdu rozumite.

    To se mi líbí

    • Děkujeme za Vaši přízeň, potěšilo nás to všechny. Bohužel, jsme nový, začínající magazín – obávám se proto, že by jste na případné přednášce byl sám 😉

      To se mi líbí

Zanechat Odpověď

Vyplňte detaily níže nebo klikněte na ikonu pro přihlášení:

WordPress.com Logo

Komentujete pomocí vašeho WordPress.com účtu. Odhlásit /  Změnit )

Google+ photo

Komentujete pomocí vašeho Google+ účtu. Odhlásit /  Změnit )

Twitter picture

Komentujete pomocí vašeho Twitter účtu. Odhlásit /  Změnit )

Facebook photo

Komentujete pomocí vašeho Facebook účtu. Odhlásit /  Změnit )

w

Připojování k %s

This site uses Akismet to reduce spam. Learn how your comment data is processed.