Norwegian se s tím nepáře: do Austinu za 200 liber…


Docela by mne zajímalo, zda se manažerům leteckých společností, jimž Norwegian konkuruje na trans-atlantických letech z Evropy do USA, spí dobře.

Ještě před zhruba šesti lety byl nejlevnější variantou letu do USA letecký dopravce Virgin Atlantic, který nabízel letenky na mezinárodní letiště Newark ve státě New Jersey, pouhých 20 km od New Yorku, za cenu od 350 liber za jeden směr. V té době bezkonkurenční cena, ke které se tradiční dopravci, jakými jsou například British Airways, Air France, KLM/Delta, či LOT, nepřibližovali ani omylem – a v mnoha případech se k oné ceně nepřibližují ani dnes.

Jenže pak se do sektoru dálkových zaoceánských letů vložil do té doby nepříliš známý dopravce Norwegian Air Shuttle, který prostřednictvím své divize Norwegian Long Haul ASA začal operovat trans-atlantické lety z Osla a Stockholmu (2013). V následujícím roce dopravce začal operovat lety i z londýnského letiště Gatwick – a představitelé tradičních dopravců mírně znervózněli: přeci jen se nestává každý rok, aby do té doby nepříliš známý, nízko-nákladový dopravce nastoupil do segmentu, který byl po dlouhá desetiletí pod totální nadvládou tradičních aerolinek. Nemluvě o cenách, které si Norwegian dovolil od zákazníků žádat.

Seznam destinací, do kterých Norwegian operuje své lety, je na nízko-nákladového dopravce docela impozantní – a prozatím se nenašel žádný jiný low-cost dopravce, který by našel odvahu do segmentu TATL letů nastoupit s takovou razancí, jako právě Norwegian. Ryanair sice o zavedení trans-atlantických letů uvažuje, ale doposud se k podobnému kroku neodhodlal. Ostatní velcí hráči na poli nízko-nákladových letů, tedy easyJet, Vueling, Volotea, Jet2… – u všech těchto (a mnoha dalších) hráčů je cítit značný respekt ze segmentu, v němž tradiční dopravci mají prozatím stále velkou převahu nad těmi nízko-nákladovými. To se však může změnit, Norwegian ukázal všem ostatním cestu, která může být zajímavou alternativou ke krátkým letům napříč Evropou. A tradiční dopravci cítí, že doba „hojnosti“ na „zlatých linkách“ pomalu, ale jistě končí. Protože pokud to vyšlo Norwegianu, proč by to nemělo vyjít někomu jinému?

A mají se proč bát.

Doslova před pár dny (25.3.2018) začal norský Norwegian operovat linku na letiště  O’Hare International Airport v Chicago, kam nasazuje nové Boeingy B787 a nyní začal nabízet lety i do texaského Austinu – a to za ceny, o kterých se nám před několika málo lety ani nezdálo (natož abychom je mohli považovat za reálné). A což pak takové spojení z Velké Británie do New Yorku – to už je snad i mimo možnosti chápání běžného cestujícího.

Jednoduchým srovnáním cenových nabídek širšího spektra dopravců zjistíme, že cenové rozpětí na konkrétním letu z Londýna (LHR, alternativou je LGW) do New Yorku (EWR, alternativou je JFK) může činit neuvěřitelných 1000 liber (!).

Pro příklad jsem zvolil rezervaci na 30. Dubna tohoto roku (tedy nikoliv v optimální dobu, která u TATL letů bývá zhruba 4 až 6 měsíců – ale i tak relativně s předstihem), za výchozí bod cesty jsem pak zvolil londýnský Gatwick. Cílem cesty je New York, letiště JFK. Pokud dopravce na dané letiště své lety neoperuje, pak alternativou bylo letiště New York – EWR. Letenky na daný segment jsem poptával přímo na stránkách dopravců, zcela jsem minul různé agregátory nízkých cen a chybných tarifů. Výsledek? Fascinující:

Norwegian Air Shuttle

Norwegian nabízí k danému letu celkem pět cenových tříd: Lowfare, Lowfare+, Flex, Premium a Premium Flex. Skladba jednotlivých tarifů je jednoduchá a přehledná:

Opera Snapshot_2018-03-31_115426_www.norwegian.com

Za tarif Low Fare si Norwegian žádá 214 liber. Za tuto cenu máte jistotu, že poletíte a s sebou si můžete na palubu vzít příruční zavazadlo – vše ostatní podléhá příplatku. Předpokládejme však, že nejsem sebevrah ani masochista, abych letěl pouze s „příručákem“. Na druhou stranu, nepotřebuji k cestování ani přístup do salónku aerolinky, neuvažuji ani o změně letu či jeho zrušení. Naopak požadavek platby za jídlo na tak dlouhém letu je pro mne nepřijatelný, jídlo chci mít v ceně. Z toho plyne, že ideálním tarifem pro mne může být tarif Lowfare+:

Opera Snapshot_2018-03-31_120019_www.norwegian.com

Výsledná cena 264 liber je velmi nízká. Nastal tedy čas poptat stejný segment u Virgin Atlantic – dlouhodobého dopravce na TATL letech z Gatwicku či Heathrow, jehož ceny bývají taktéž přijatelné pro širokou masu cestovatelů a který se stal legendárním už jen díky Boeingům B747, které na většinu letů nasazoval v minulých letech, či díky neotřelému stylu uniforem palubního personálu.

Přišlo však zklamání – měsíc před plánovanou cestou mi Virgin nabídl cenu, která se bez problémů shoduje s cenou tradičních aerolinek:

Opera Snapshot_2018-03-31_120834_www.virginatlantic.com

Nezbývá tedy, než se podívat jinam – a to na nabídku tradičních leteckých dopravců.

Ještě před osmi lety bych pravděpodobně řekl, že British Airways jsou dopravcem, který dbá na svoji pověst a tomu odpovídá i nabídka služeb. Bohužel, časy se mění. Na krátkých letech napříč Evropou již nenabízí občerstvení a i tento dopravce změnil svoji nabídku tarifů směrem k nízko nákladovým dopravcům a u Evropských letů nabízí tarif bez odbaveného zavazadla a bez občerstvení. Což u krátkých letů není problém.

U dálkových letů se BA drží tradic a nabízí i u nejnižšího tarifu, Economy (World Traveller) odbavené zavazadlo do 23kg, občerstvení a nápoje. Cena? Předvídatelná:

Opera Snapshot_2018-03-31_122456_www.britishairways.com

Bohužel, ani další tradiční dopravce, Delta Airlines, se „nepochlapil“:

Opera Snapshot_2018-03-31_123055_www.delta.com

Dalším tradičním dopravcem, u něhož jsem se snažil najít cenovou alternativu k Norwegian, byly American Airlines. Bohužel, AA jsou ve stejné alianci dopravců s British Airways – a podle toho také dopadla nabídka letů:

Opera Snapshot_2018-03-31_123512_www.americanairlines.co.uk

Dva lety v nabídce jsou zajištěny s British Airways, jiné možné spojení s American Airlines je s přestupem v Orlandu – a to za cenu velmi podobnou té, kterou dopravce nabízí za přímý let. Nic moc…

Když jsem se pokusil zjistit cenu letu do New Yorku s United Airlines, dostalo se mi výhrůžky v podobě oznámení, že nemám oprávnění vstupu na jejich stránky – vtipné 😀

Opera Snapshot_2018-03-31_123939_www.united.com

Naštěstí stačila malá úprava internetové adresy, a mohl jsem se kochat:

Opera Snapshot_2018-03-31_124154_www.united.com

I když popravdě řečeno – nebylo čím se kochat. Cena v podstatě kopíruje nabídku konkurenčních tradičních aerolinek – byť s poměrně širokou nabídkou letů v jednom dni.

Jak tedy můžeme vidět z onoho přímého srovnání, Norwegian nasadil na letech za Atlantický oceán ceny, jimž těžko bude konkurovat jiný, neřku-li tradiční dopravce. Ano, je pravdou, že v případě Norwegianu nebude ona cesta za oceán žádnou „hitparádou“ – žádné sprchy na horní palubě, žádná First class, žádný privátní řidič, který vás odveze až k odletovému terminálu (jak to nabízí u nejvyššího tarifu Virgin Atlantic). Jenže otázkou zůstává, kolik cestujících takové nadstandardní služby skutečně vyžaduje, a kolik cestujících si takové služby dopřeje jen pro jeden případ, aby alespoň jednou v životě zažil luxus v oblacích.

V době, kdy do letecké dopravy vstoupil Ryanair se říkalo, že s jeho ultra nízkým standardem služeb nemůže v rámci Evropských letů uspět. Přesto uspěl.

Nyní, když Norwegian začal nabízet trans-atlantické lety za ultra nízké ceny, s nabídkou nízko-nákladových služeb, můžeme podobné názory od leteckých odborníků slýchat také – nic méně po zkušenostech s Ryanair už nejsou jejich námitky tak razantní a „jasnozřivé“, odborníci na leteckou dopravu zjistili, že předvídat chování zákazníka je totéž, jako předpovědět přesné počasí na dva měsíce dopředu.

Takže zůstává ona finální otázka:

Změní Norwegian Air Shuttle dopravní trh na dlouhých zaoceánských letech?

– editace po vydání:

Jeden ze čtenářů mne upozornil na fakt, že jsem za příklad vzal lety jednosměrné, zatímco kdybych vzal za příklad lety obousměrné, pak by ceny tradičních dopravců byly mnohem přijatelnější – a má pravdu, samozřejmě.

A v tom je právě onen háček: drzost tradičních dopravců, s jakou se snaží přesvědčit cestující, že cena 1500 liber za jednu cestu je v pořádku. A pak, následně, jsou schopni nám, těm samým cestujícím, nabídnout cenu za obousměrný let, která je v součtu o více, jak 50 procent levnější…

Nehodlám názorově podporovat zvyky tradičních aerolinek – jako cestující očekávám, že ze mne nebudou dělat hlupáka.

Příklady cen, jak jsou uvedené, jsou přesné. Pokud Norwegian dokáže nabídnout jednosměrnou letenku za – řekněme – 300 liber, pak očekávám, že tradiční dopravci nám začnou nabízet na stejných letech ceny, které budou odpovídat kvalitě služeb, jichž se mi dostane.

A to se bohužel neděje. I proto doufám, že Norwegian „prolomí ledy“.

– konec editace po vydání

Reklamy

Zanechat odpověď

Vyplňte detaily níže nebo klikněte na ikonu pro přihlášení:

WordPress.com Logo

Komentujete pomocí vašeho WordPress.com účtu. Odhlásit /  Změnit )

Google+ photo

Komentujete pomocí vašeho Google+ účtu. Odhlásit /  Změnit )

Twitter picture

Komentujete pomocí vašeho Twitter účtu. Odhlásit /  Změnit )

Facebook photo

Komentujete pomocí vašeho Facebook účtu. Odhlásit /  Změnit )

Připojování k %s

This site uses Akismet to reduce spam. Learn how your comment data is processed.