A na nadpis může zcela logicky navazovat úvaha, zda bude nějaké “potřetí”, či zda se Arriva Vlaky připomene české cestující veřejnosti jen na krátkou dobu, jako tomu bylo před třemi lety.
Vlastně bychom klidně mohli říci, že česká “železniční scéna” je docela bizarním prostředím, kde se na jedné straně ministři dopravy předhánějí, jak moc chtějí liberalizovat trh a na straně druhé svým nic neděláním a zjevným strachem z následků (jejich práce, zodpovědnosti a vizí) dělají vše proto, aby v ČR – vyjma zpackaného “open-space” na trati z Prahy do Ostravy – žádná liberalizace neproběhla.
Což je skutečně tristní, uvědomíme-li si, že všichni ministři dopravy měli neuvěřitelnou možnost, řekněme “luxusní” možnost srovnání různých řešení osobní železniční dopravy v zahraniční. V kontextu napsaného pak za zcela nepochopitelné považuji fakt, že ani jeden ministr dopravy nedokázal takové možnosti využít, nechat analyzovat, následně upravit a pokusit se implementovat to nejlepší do prostředí osobní železniční dopravy v ČR.
Nic méně, železniční “rozince”, kterou představuje již zmíněná železniční trasa Praha – Ostrava se hodlám věnovat jindy. Dnes Vám chci nabídnout – jakožto předkrm – několik fotografií, jež redakci Dopravního Magazínu poskytl tiskový mluvčí dopravce Arriva Vlaky s.r.o., Ivo Novotný.
Jak již bylo zmíněno v mnoha médiích, Arriva Vlaky se na trať z Prahy do Benešova vydá dne 29. února a to s pomocí motorové jednotky řady 845 (ex DB Class 628), kterou si Arriva půjčila od DB. Zde je nanejvýš vhodné podotknout, že dopravce má prozatím zapůjčenu právě pouze onu jednu DMU – přičemž by mne opravdu docela zajímalo, jak má dopravce vyřešenu případnou logistiku náhradních dílů pro případ, že by některá součástka na DMU odešla do zaslouženého “železničního” nebe.
Avšak pojďme ke zmiňovaným fotografiím. Zcela úmyslně je nechám bez komentáře, neboť smyslem této aktuality jest přiblížit čtenářům zákulisí přípravy DMU 845 na provoz – alespoň v několika málo pohledech, jež redakci poskytl sám dopravce – takže cítím zcela nekritický vděk vůči dopravci za to, že v tuto chvíli je Dopravní Magazín asi jediným, kdo má v ruce “předstartovní” set. A upřímně řečeno: s vděčností “na zádech” se opravdu velice špatně hodnotí, takže na komentář, který se Arrivou bude zabývat více do hloubky, si musíme všichni počkat do doby, než se ona vděčnost tak nějak ztratí “v dálce na kolejích…”
