Boeing 787 Dreamliner: reportáž odhalila možné rozdíly v kvalitě výrobních závodů Boeingu

Tu reportáž televize Al Jazeera jsem našel náhodou. Vlastně doposud nechápu, proč se na YT objevila ve sloupku podobných reportáží v okamžiku, kdy jsem se díval na záznam interview Barbory Tachecí a Jana Krause. Ale ten titulek mne okamžitě zaujal: Boeing 787 Dreamliner: broken dreams.

A tak jsem se na onu reportáž podíval. Na celou, až do konce. A po jejím skončení mne takřka okamžitě napadly dvě věci: za prvé, pokud je vše, co bylo v reportáži řečeno pravda, pak je to docela průšvih. A za druhé: pokud je to pravda, jak je možné, že o těch problémech slyším poprvé? CNN, CBC, CNBC, Reuters, RT, Press Association… Všechny zmíněné agentury, či zdroje sleduji v podstatě denně. A ta reportáž byla uveřejněna v roce 2015.
Bezpečnost letecké dopravy je vnímána nejen výrobci, ale i dopravci poměrně silně – pochybuji, že by zásadní, i méně zásadní problémy, jichž se reportáž Al Jazeery dotýká, všichni jen tak přešli (včetně médií…), bez jakéhokoliv komentáře. A proto jsem udělal to, co dělám vždy, když najdu téma, které není úplně přehledné a jasné a kterému nedokáži porozumět, neboť mi chybí dostatek informací z různých zdrojů – zapojil jsem Google. A když mi na mnou zadanou vyhledávací frázi “charleston Boeing plant quality lack” začal podávat výsledky, nestačil jsem se divit. Pravděpodobně jsme od USA opravdu dost daleko, protože “u nás” se o tom snad ještě nikdy nepsalo. A to je škoda – stojí to za to.

Prapůvodním důvodem k reportáži o letadle Boeing 787 Dreamliner byly opakované závady na bateriových článcích. Autor reportáže se pokouší zjistit, z jakého důvodu k těmto závadám došlo, proto oslovil bývalé zaměstnance společnosti Boeing. A vlastně zcela náhodou se od nich dozvídá o zvláštním stavu výrobních závodů společnosti Boeing: zatím co hlavní výrobní závod v Everettu má 100% kvalitu potvrzenou a nezpochybnitelnou, závod v Charlestonu obestírá závoj opakovaných porušení kvalitativních norem. Pokud v souvislosti s leteckou dopravou hovoříme o možném porušení kvalitativních norem, pak zároveň hovoříme o možném porušení norem bezpečnostních. Oba druhy norem “jdou spolu ruku v ruce”. Reportér v tu dobu vycítil, že pravděpodobně narazil na mnohem zajímavější téma, než jsou vadné bateriové články. A tak se vydal do závodu Boeingu v Charlestonu, kde se pohyboval se skrytou kamerou. A dozvěděl se toho opravdu hodně (viz reportáž). Co je ovšem asi zásadní, v reportáži přímo zazní, že tlak na snížení kvality výroby přišel přímo z vedení Boeingu. Důvodem k takovému kroku mělo být omezení zdržení, k němuž během výroby jednotlivých dílů letadla došlo.
Zajímavým okamžikem reportáže je i fakt, v němž se reportér zmiňuje o skutečnosti, že zatímco ve výrobním závodě v Everettu jsou zaměstnanci podporováni odborovou organizací, v Charlestonu odborová organizace není. Je možné, že by se tlak vedení společnosti opravdu soustředil pouze na výrobní závod v Charlestonu, zatím co Everett zůstal “mimo hru”právě kvůli přítomnosti odborové organizace?
Cílem tohoto článku rozhodně není vyvolání paniky nad případnými rozdíly výrobních závodů společnosti Boeing. Spíše mne zaujal skrytý fakt, že by se něco takového skutečně mohlo – v souvislosti s leteckou dopravou – stát.
Doporučuji video shlédnout až do jeho konce – výraz ve tváři bývalého ředitele výrobního programu B787 Larryho Loftise ve chvíli, kdy se jej reportér ptá na možné výpadky kvality výroby v Charlestonu, hovoří za vše.