Když se v roce 2008 manažeři GM (General Motors) rozhodli potvrdit spekulace o možném prodeji podílu GM v automobilce SAAB, většina příznivců švédského výrobce automobilů zaplesala a věřila ve světlou budoucnost.
Avšak nic nemohlo být horší, než následná realita.
Nastalo totiž tříleté období změn majitelů SAABu, až nakonec – v roce 2011 – byl z výrobních linek vyexpedován poslední vyrobený vůz značky SAAB, model 9-3 Griffin, který byl koupen v roce 2012 příznivci značky za 29,330 amerických dolarů. V tu dobu se zdálo, že značka, která se do podvědomí automobilových příznivců zapsala implementací systémů, jež se uplatnily při výrobě letecké techniky, definitivně umřela a že odprodej výroby do rukou konsorcia čínských investorů NEVS (National Electric Vehicles Sweden), je pouze kosmetickou variací na neznámé téma a automobilka je definitivně mrtvá.

Proč se tedy zmiňujeme o výrobci, jehož světlé i tmavé zítřky jsou již minulostí?

Protože se totiž zdá, že SAAB přežije svoji vlastní, klinickou smrt.
V posledním čtvrtletí loňského roku se na různých internetových fórech příznivců značky začaly objevovat informace, že by mohlo dojít k obnovení výroby modelu SAAB 9-3 v elektrické verzi pro čínskou leasingovou společnost PNE v celkovém objemu 150 tisíc produkčních kusů. Což by byla mimochodem takřka polovina produkce za celou předchozí éru SAABu (270 tisíc vozů v souběhu všech modelových řad). Prozatím neověřené informace tvrdí, že výroba bude probíhat v původním výrobním areálu SAABu ve švédském Trollhättanu.
saab_aero_9-3_07
Přiznám se, že v případě této aktuality jsem zcela zaujatým autorem, neboť vlastním SAAB 9-3 a mé zkušenosti s tímto vozem mne postupem dvou let, co tento vůz vlastním, dostrkaly k subjektivnímu dojmu, že se jedná pocitově o lepší vůz, než předchozí Volvo V70, jež jsem taktéž měl tu čest dva roky “držet v rukou”.
Stejně jako modely značky Volvo se vyznačují vysokou úrovní pasivních bezpečnostních prvků, modelům SAABu byly do vínku dány technologické prvky, jež ve své době značně předbíhaly konkurenci. Za tento stav byla zodpovědná jiná, pod SAAB spadající firma – Svenska Aeroplan AB (v současnosti známá jako SAAB AB), která se zabývala výrobou komponent pro leteckou dopravní techniku. Což se odrazilo jak na komponentách, jež nejsou na první pohled viditelné – typickým prvkem byla páteřní kabeláž elektrických rozvodů, jež byla řešena s pomocí optických vodičů; tak i na viditelnějších prvcích. Tím nejznámějším je prostor před řidičem, který koncepčně vzdáleně připomíná přehledný přístrojový panel, jak jej SAAB navrhoval pro svá letadla. Nezaměnitelným a nepřehlédnutelným prvkem pak byla kaplička sdruženého informačního panelu pod předním sklem:
saab-9-3-sport-sedan-07
A stejně jako modely od Volva i modely SAABu byly brány za modely prémiové – byť v obou případech byly modely postavené na koncernových platformách. Obě severské značky proto mohly svým “pánům” nabídnout neotřelý vzhled, vynikající zpracování mechanických částí vozu (příkladná antikorozní ochrana, bytelné mechanické díly…) i neotřelé a precizní zpracování interiéru (integrovaná dětská sedačka v zadní loketní opěrce u Volva 850 dokáže překvapit i dnes, stejně jako neuvěřitelně dobře tvarované přední sedačky SAABu 9-3…).
Takže, za sebe bez mučení přiznávám, že “znovuzrození” SAABu je velmi příjemná novinka. Otázkou pouze zůstává, zda se SAAB 9-3 EV objeví na své “domovské”, evropské půdě, či nikoliv. V dnešní době již nikdo nepochybuje o tom, že kvalita automobilů, vyrobených v Asii nemusí být nutně špatná – konec konců, kdo měl možnost se posadit do některého z posledních modelů od KIA Motors nebo Hyundai, určitě bude souhlasit, že co se kvality výroby týče, není se čeho bát.
Takže snad jediným zádrhelem v návratu SAABu na výsluní by mohla být cenovka, nalepená na skle modelu vystaveného v autosalónu. Doufejme, že se nebude pohybovat ve stejné cenové hladině, jako se pohybuje Tesla Elona Muska.

Leave a Reply