Když se na stránkách serveru iDnes objevila aktualita o možném prodeji další části Českých drah a.s., čerpacích stanic, nebyl jsem si příliš jistý, zda se nejedná o hloupý, aprílový žert. Jenže aktualita nabídla i citaci ze strany prvního náměstka ministerstva dopravy, Milana Ferance: “Nejsem si jist, zda je potřeba, aby České dráhy provozovaly čerpací stanice, to není jejich byznys. Chci ale znát názor vedení”. A to již za žert považovat nelze.
Nebudu Vás, čtenáře, urážet vysvětlováním prostého faktu, že provozní požadavek na vlastní, vnitropodnikové čerpací stanice je v případě Českých drah a.s. nanejvýš logický. Všichni se pravděpodobně shodneme na názoru, že pohonné hmoty, jsou pro ČD a.s. klíčovou a strategickou surovinou. A stejně tak logický je i fakt, že u tak velké dopravní společnosti, jakou České dráhy jsou, je provoz vnitropodnikových čerpacích stanic nejen zcela logický a potřebný, ale také lze při jeho provozování ušetřit velmi zajímavé finanční částky, než u běžných dodavatelských řešení. Samozřejmě za předpokladu, že je s takovým hospodářstvím řádně nakládáno.
Neexistuje žádný racionální důvod byť jen přemýšlet nad řešením v podobě prodeje strategického hospodářství do rukou externí firmy, v jejichž rukách by se vnitropodnikové čerpací stanice mohly velmi rychle stát nebezpečným nástrojem. A ten, kdo by takovému nástroji vládl, by mohl velmi rychle dojít k poznání, že si může diktovat takové podmínky spolupráce, které by mohly být velmi výhodné pro něj, a zároveň méně výhodné pro České Dráhy. Proč? Protože lokomotivy ČD a.s. si prostě nemohou odjet natankovat jinam.
Je nanejvýš zvláštní, že zatímco my, “obyčejní lidé”, jsme si tohoto faktu vědomi, náměstek Feranec tento stav věcí nechápe – jinak si nelze jeho argument o zbytečnosti provozu vnitropodnikových čerpacích stanic vysvětlit. A to by mělo být varovným signálem pro ministra dopravy Ťoka.
Protože pokud je možné na ministerstvu dopravy potkat náměstka, který se na veřejnosti prezentuje takto stupidním názorem, lze velmi pravděpodobně očekávat, že absence logického myšlení se u tohoto jedince bude projevovat i v jiných záležitostech. A to rozhodně není dobré.
Doufejme tedy, že náměstek Feranec dojde s pomocí Boží (a s pomocí svých kolegů na MD ČR) k prozření, že státní statky sice lze rozprodat, nicméně ne vždy je to vhodné a inteligentní řešení.
A stejně tak můžeme doufat, že dny ministra Ťoka na ministerstvu dopravy budou v brzku sečteny – protože pouze ministr dopravy je morálně i politicky odpovědný za své podřízené. A náměstek Feranec není prvním Ťokovým hřebíkem, jež byl poměrně hlasitě zatlučen do jeho pomyslné rakve.
Vlastně mne teď napadla otázka, kterou bych asi neměl pokládat příliš hlasitě: dočkáme se vůbec někdy normálního, schopného ministra dopravy?