Site icon Dopravní Magazín

Heathrow: budou letadla přistávat bez zpoždění?

Pokud jste někdy letěli do Británie, s přistáním na Heathrow, možná si vybavíte poslední úsek před přistáním – Vaše letadlo pravděpodobně kroužilo 15 a více minut nad Londýnem.


Bohužel, nejednalo se o bezplatnou vyhlídku nad Londýnem, jak by se mohlo na první pohled zdát. Problém je paradoxně skryt v samotné poloze ostrova, na němž se část Velké Británie nachází.
Jde o prostý fakt, že v současné době může letadlo klesat do přistávací letové hladiny, na tzv. finální přiblížení poté, co vstoupí do britského vzdušného prostoru – a jeho hranice se nachází pouhých 160 km od Londýna. Posádka tedy může klesat do nižší letové hladiny a přiblížit stroj na přistání pouze se svolením britské kontroly letového provozu, NATS, v okamžiku, kdy vstoupí do vzdušného prostoru Velké Británie. Ale ani v takovém okamžiku to není vše. Heathrow je třetím nejvytíženějším letištěm na světě. Ročně odbaví přes 55 milionů cestujících a v procentuálním měřítku dosáhla kapacita letiště 98%. A to je druhý problém.
Letadel, která mají slot (tedy časové okno) k přistání, je hodně – na Heathrow přistane přibližně 34 letadel za hodinu. Tedy co dvě minuty, to přistání letadla. Každé jedno letadlo musí nejprve sklesat na vhodnou letovou hladinu, následně se musí dostat do směru, ve kterém bude přistávat a teprve poté může přistát na letišti. Jenže při tak silném leteckém provozu, jaký je právě na Heathrow, je to docela rébus: letadla jsou v různých výškách, z různých směrů a v různých fázích přistávání. Z tohoto důvodu je vzdálenost 160 km od Londýna ke vzdušné hranici Velké Británie velmi krátká. Proto jediným řešením v současné době je právě tzv. vyčkávací okruh – tedy dráha letu, během které letadlo, jež bude přistávat na Heathrow, postupně klesá do vhodné letové hladiny. Vyčkávací okruh nemusí mít nutně podobu kruhu, či oválu, jak indikuje onen termín. Může to být obrazec velmi různorodý:

Vyčkávací okruh na letištěm Heathrow

Na snímu ze stránky Flightradar24 lze vidět letovou stopu stroje Boeing 777 společnosti American Airlines, který bude přistávat na Heathrow. Aby se mohl zařadit do fronty ostatních, musela posádka provést dva okruhy ve vyčkávací smyčce, a teprve poté dostala povolení k závěrečné fázi přistání. Tím došlo k přibližně dvacetiminutovému zdržení. Cestující si tedy mohli zdarma prohlédnout jižní část Londýna a hrabství Surrey.
Ovšem výše uvedený popis není pointou našeho článku – ta je jinde. Je totiž velmi pravděpodobné, že “vyhlídkovým letům nad Londýnem zdarma” (parafrázováno možným sloganem cestovních kanceláří), bude v dohledné době konec.
Řízení britského letového provozu, firma NATS, se totiž – s povolením Evropské unie – dohodla se svými “sousedy” z Nizozemí, Francie a Irska, na variantě nového postupu, co se letových hladin, potřebných k přiblížení na přistání, týče. Ten posune vzdálenost, kdy stroj může s povolením příslušného řízení letového provozu, až za vzdušnou hranici země, v níž bude stroj přistávat. A tato hranice se posune na limit 600 km.
Díky této úpravě bude moci stroj, který letí (řekněme) z Prahy do Londýna, začít postupně klesat mnohem dříve, než je tomu nyní. Do vzdušného prostoru země tedy vstoupí v nižší letové hladině, než je tomu dnes a tím bude moci mnohem dříve i efektivněji přistoupit k závěrečné fázi přistání – tedy k finálnímu přiblížení a následně k vlastnímu přistání.
Martin Rolfe, ředitel britského NATS, k tomu řekl:

Přiblížení letadla na přistání by se mohlo v tomto zkušebním provozu zkrátit přibližně o jednu minutu. Nemusí se to zdát moc u jednoho konkrétního letadla, ale při součtu ročního provozu na Heathrow to pro dopravce bude znamenat úsporu přibližně 1 milionu liber – a to stojí za zkoušku. Navíc, poznatky z tohoto testu získané, využijeme v budoucnu pro další úpravy – a ty mohou opět přinést úspory nám všem: dopravcům i cestujícím.

 

Exit mobile version