Impérium Václava Fischera: Berlín. Boardwalk Empire: Atlantic City. Prvně jmenovaný se o reinkarnaci impéria snaží, filmový “Nucky” Thompson to má již za sebou. Obě postavy mají něco společného: chtějí dosáhnout výšin, ke kterým nemohou dosáhnout.

Faktem je, že v případě bývalého “krále dovolených”, Václava Fishera, se nestřílí, ani nevraždí. Jeho snaha o restauraci bývalého impéria Fischer Reisen je doprovázena mnohem jednoduššími metodami: minimem informací, zastíráním skutečnosti a neustálými změnami slibů. Což ale Čechům vadit nemusí, styl “slibem nezarmoutíš”, si Češi velmi oblíbili, což pravidelně dokazují u voleb (lokálních, i parlamentních).  Pravdou je, že filmové dílo Boardwalk Empire není tak nudné, jako je předvídatelně nudný návrat Václava Fischera.

Fischer pojal svoji reinkarnaci do role “krále dovolených” ve zcela jiném stylu: minimalistickém. Jeho návrat se v České Republice smrskl na pouhé dvě aktivity: airFischer a Václav Fischer – cestovní agentura. Cestovní agentura má dle Václava Fischera ohromit českou veřejnost nabídkou “super dýlů”, dopravu pak v podobě dvouletadel Boeing 737NG zajistí airFischer. Mimochodem, s airFischer má ambice daleko vyšší: chce zaplnit chybějící kapacitu v SRN po zaniklé Air Berlin. A na fakt, že činost jeho cestovní agentury zašťiťuje “skupina Fischer” (??), o tom se zmínil Václav Fischer sám v emailu, v němž mi vyčinil, že poskytuji veřejnosti mylné informace.

Má pravdu, pan Fischer, nebyl jsem důsledný. Tak se na to pozadí “skupiny Fischer” podívejme poctivě, detailním pohledem na to, kolik firem Fischer ovládá, v kolika má podíl, a kolik z těchto firem ve “skupině Fischer” aktivně působí na trhu v SRN.

  • Fischer TOUR GmbH Berlin, neaktivní
  • Vaclav Fischer – Fischer Reisen Berlin, neaktivní
  • FLY Fischer GmbH – aktivní

Takže jedinou “živou” firmou skupiny Fischer”, se kterou má Václav Fischer něco společného, je cestovní kancelář FLY Fischer se 4-mi zaměstnanci, neexistující internetovou prezentací a s polsední účetní uzávěrkou (kterou Creditreform eviduje) z roku 2015. Že jsem na nějaké společnosti zapomněl? Ale kdepak, nezapomněl. Jen to nejlepší si nechávám na konec příběhu 😉

Takže skupina Fischer.

Prezentace cestovní agentury Václava Fischera je vedena velmi, řekněme, stroze. Žadné rozsáhle analýzy, žádná zápalava nudných ekonomických a profesních informací. Prostě jen internetové stránky, na kterých nechybí e-shop pro investory. Prostě si ten podíl ve Fischerově cestovní agentuře koupíte, bez zbytečných řečí:

Mírný chaos v plánování dovolených může způsobit jen neustálá změna termínů a platnosti slibů: nejprve jsme měli být zahlceni nabídkou dovolených ve stylu “od 28. října Vám každý týden nabídnu jeden super deal, který pro nás exkluzivně připravují naši partneři”. Výsledek byl mnohem “jednodušší”: nabídka na pobyt v hotelu kdesi v Bavorsku a jeden pobytový zájezd na Krétu, do resortu Blue Bay.

A teď se dostávám k tomu nejlepšímu.

Všimněte si prosím faktu, že nabídky pobytů a letů do případných destinací zajišťuje airFischer. 

Ano, to je ta firma, která dodnes nedrží certifikát AOC a která dokonce nemá k dispozici ani žádné letadlo, natož, aby jich měla k dispozici více. I na to má Václav Fischer řešení: letadla pro airFischer budou pronajata na leasing od společnosti A.M.F. Aircraftleasing Meier & Fischer GmbH & Co. KG.

A paradoxně zde – a nikoliv v cestovní agentuře; v této zmínce o leasingové společnosti, v níž Václav Fischer drží 75-ti procentní podíl, nastává ten “zádrhel”

Teoreticky totiž není žadný problém, když si firma airFischer, s níž je Václav Fischer velmi úzce spjat, pořídí letadlo na leasing od leasingové společnosti, v níž má ten samý člověk většinový podíl. Administrativně i účetně by měl být celý proces na obou stranách “splavný”. Teoreticky. Problém je právě v onom termínu “teoreticky”.

Protože prakticky to není možné – alespoň pokud se bavíme o dni, ke kterému je psán tento článek, tedy 4. prosince roku 2018.

Fischer tvrdí, že leasing letadel pro airFischer zajistí společnost A.M.F. Aircraftleasing Meier & Fischer GmbH & Co. KG se sídlem v Hamburgu. Tato společnost má jednoho zaměstnance a dva společníky – pana Fischera (“našeho” pana Fischera) a pana Meiera. Pan Fischer vlastní 75 procent společnosti, pan Meier pak 25 procent ve firmě, jejíž základní kapitál má hodnotu 14 479 786 EUR.

A kde je ten zádrhel? 

Už jsme u něj. Protože pokud Václav Fischer tvrdí, že letadla pro společnost airFischer zajistí leasingová společnost A.M.F. Aircraftleasing Meier & Fischer GmbH & Co. KG, tak úmyslně neříká pravdu – nezajistí. Proč? Protože k dnešnímu dni je tato společnost neaktivní:

Samozřejmě předpokládám, že se Václav Fischer proti tvrzení o tom, že netvrdí správné a korektní informace tvrdě ohradí, s náznakem případné žaloby pro pomluvu “a podobně”, protože já, jakožto nezúčastněný řízení dané firmy přeci nemohu znát detaily a souvislosti kolem provozu společnosti A.M.F. Aircraftleasing Meier & Fischer GmbH & Co. KG – a v tom má pravdu. Detaily provozu uvedené firmy neznám a ani znát nemohu, když je ona společnost právně vedena jako neaktivní. Co však s jistotou mohu, je zjišťovat, jaká jsou momentální fakta a zda existují případné souvislosti. A jedna další souvislost skutečně existuje.

Jmenuje se Beteiligung A.M.F. Aircraftleasing Meier & Fischer GmbH.

Předpokládám, že Fischer bude argumentovat tak, že tato druhá společnost je aktivní a proto bude zástupcem společnosti A.M.F. Aircraftleasing Meier & Fischer GmbH & Co. KG a případný leasing dopravní techniky pro airFischer zajistí tato druhá společnost, Beteiligung A.M.F. Aircraftleasing Meier & Fischer GmbH, z pověření právě A.M.F. Aircraftleasing Meier & Fischer GmbH & Co. KG.

Jenže to nepůjde. Firma Beteiligung A.M.F. Aircraftleasing Meier & Fischer GmbH nemá žádnou legitimní možnost být aktivním leasingovým partnerem vůči airFischer. Tato společnost je pouhým ručitelem za A.M.F. Aircraftleasing Meier & Fischer GmbH; a reálně by měla fungovat jako správní a poradní orgán v A.M.F. Aircraftleasing Meier & Fischer GmbH.

A tím se opětdostávám k začátku této “multi-firemní smyčky”: nic z toho se v současné době dít nemůže, neboť firma A.M.F. Aircraftleasing Meier & Fischer GmbH je administrativně neaktivní a tudíž “nefunkční”.

Pak tedy zůstává hlavní, a zatím doposud nezodpovězená otázka:

Kdo a jak bude zajišťovat dopravní kapacitu pro airFischer? Protože airFischer nemá certifikaci AOC; a dle serveru Zdopravy.cz o ni doposud nepožádal (termín “doposud” je samozřejmě míněn k datu, kdy server Zdopravy.cz informaci uveřejnil).

Takže, pojďme si celý come-back Václava Fischera shrnout do velmi okleštěné podoby:

Václav Fischer by se rád vrátil do pozice jednoho ze silných hráčů na trhu cestovních kanceláří. K tomuto účelu zvolil taktiku, v níž naznačuje velké a zásadní skutky (exkluzivní nabídky, vlastní letecká společnost, letadla pronajatá od vlastní leasingové společnosti…), jež jsou ve finále zastoupeny jedním resortem na Krétě, kde o Václavu Fischerovi nic nevědí a jedním rodinným hotelem v Bavorsku. Snaží se veřejnost ohromit odkazem na “skupinu Fischer”, která čítá 3 společnosti: jednu po likvidaci, jednu neaktivní a jednu aktivní, k níž nevedou (vyjma telefonického spojení na něž nikdo nereaguje) žádné stopy. Zároveň je veřejnosti předkládán obraz leteckého dopravce, u nějž vysoká kvalita bude základem existence. Aby toto dodržel, u airFischer si pořídí na leasing dva stroje 737 NG od leasingové společnosti, která nefunguje (ale na druhou stranu má aktivního správce a ručitele).

To vše doprovází zcela neprofesionální komunikací, kdy negativní názory a nepříjemně věcné dotazy nekomunikuje. Zároveň pak, pokud se jakkoliv dotknete negativních témat kolem Fischera či airFischer (a nemusíte být ani novinář…), začne kolem sebe kopat jak vzteklý infant na pískovišti, který se domnívá, že mu někdo přichází sebrat jeho lopatičku a kýblíček (obrázky jsou nalinkovanou kopií z fóra airways, kam jej umístili uživatelé Yrina a High Flyer). Já k tomu mohu říci jen toliko, že pokud se někdy v budoucnu stane, že Jan Sůra bude součástí redakce Dopravního Magazínu (jak airFischer uvádí v oné původní variantě), bude to důvod k otevření lahve Pionniers Vintage Brut z roku 2012, která stojí osamocena ve spíži:

Na závěr si dovolím špetku soukromého pocitu.

Nikdy v minulosti jsem nevyužil služeb od firem kolem Václava Fischera. Ale z pamatuji si – a konec konců, dohledatelné by to mělo být i v současnosti, že spousta cestujících vzpomínala na začátky cestovní kanceláře Václava Fischera a  Fischer Air jen v dobrém. Proč se tak vyjímečně dobře rozjetý byznys zvrtl a skončil tak, jak skončil, se nikdy nedozvíme, to ví jen Václav Fischer sám.

Co naopak víme s jistotou je skutečnost, že Václav Fischer svoji novou příležitost vybudovat své další “Impérium” rozjel v tom nejpitomějším možném stylu, jaký si lze vůbec představit.

A ani v Boardwalk Empire to také neskončilo nijak dobře – v tom se mohou oba příběhy podobat.

Leave a Reply