Je to smůla: v průběhu léta se chystám opět navštívit svoji rodnou zem a v rámci onoho budoucího výletu mám v úmyslu sjednat si rozhovor s ředitelem apolečnosti Arriva vlaky s.r.o., Danielem Adamkou. A součástí onoho budoucího interview by zcela jistě byla i otázka nedostatečného vozového parku.
Došlo však na situaci, kdy dopravce nechtěně na jednu otázku nepochybně odpověděl již v předstihu: pokud dojde na provozní problém ve formě výpadku DMU 845 a bude nutné jej řešit nasazením náhradní soupravy, jak to vlastně bude dopravce řešit, když žádnou náhradní DMU nemá?
Vyřeší to zcela jednoduše: prostě si dopravní techniku půjčí. A ne tak ledajakou, na trať mezi Prahou a Benešovem vyjede po dva dny, ve středu a ve čtvrtek, s motorovou vraždou DMU 810.
A jakkoliv mi může být sympatické, že se dopravce k tomuto ne příliš vhodnému řešení přiznal sám na své facebookové stránce, nechápu to.
Nechápu to ze dvou důvodů.
Každé vozidlo si musíme kupovat “ze svého” a každý takový nákup je zcela standardně dojednává
To, že nákup dopravní techniky není nákup za pár korun, to víme všichni – o tom nás dopravce opravdu ujišťovat nemusí. O čem by nás ovšem ujistit měl – a doposud se tak nestalo, je odpovídající finanční i technické zázemí. Nejsem ochoten věřit tomu, že by Arriva UK Trains, coby mateřská společnost, nedokázala vhodně zajistit start dopravce po finanční stránce, pokud by neexistovaly pochybnosti o jeho úspěchu. Konec konců není žádným tajemstvím, že Arriva UK Trains (to je “mateřská” firma, pod níž Arriva vlaky s.r.o. patří) investovat umí – pokud zdejší manažeři vidí potenciál a smysl oné konkrétní investice. Proto například Arriva UK Trains bude investovat 500 milionů liber (cca 17 184 865 100 Kč) do výměny vozového parku, a nahradí zdejší obstarožní BR Class 143 (144) Pacer novými EMU a DMU v celkovém počtu 43 jednotek, které dodá španělský výrobce CAF. Opravdu je nemožné, aby vedení české Arrivy dojednalo financování dvou, tří DMU, pro zajištění seriózního provozu? Tomu se nechce věřit, vážně.
Za druhé mne zarazila ona prezentace samotného faktu změny dopravní techniky. Co lze rozhodně označit za velmi pozitivní, skoro až ojedinělý – a v naší zemi stále nikoliv samozřejmý – fakt, jakým dopravce komunikuje daný problém s cestující veřejností. Tristním ovšem zůstává fakt, že dopravce použil na veřejně přístupné stránce poměrně nešťastnou frázi, z níž lze dedukovat nedostatčené finanční krytí pro bezproblémový provoz v osobní železniční dopravě. Pokud by se dopravce podíval ke své “matce”, do Velké Británie, zjistil by, že při komunikaci Arrivy UK s veřejností platí, že cokoliv, co se týká z obchodního hlediska citlivých informací, finančních transakcí a finanční strategie vůbec, se s veřejností komunikuje prostřednictvím nic neříkajících frází (aka “zajištění odpovídajícího vozového parku je v současné době naší prioritou – stejně jako odpovídající finanční zázemí, jež bude plně odpovídat nárokům daných finančních operací…”). Jistě, veřejnost z toho nepozná, o co vlastně dopravci v takovém případě jde. Podstatné však je to, že dopravce nezavdá příčinu k nepotvrzeným spekulacím na téma “kde nic není, ani smrt nebere” – a ano, uznávám, že i já jsem se o pár řádků výše pustil na tenký led spekulace. S tím rozdílem, že já tak učinil úmyslně, pro možnost definice daného problému, zatímco v případě vyjádření Arrivy na facebooku se jedná o pochybení, možná i o neprofesionalní přístup, kdo ví… Možná by Arriva mohla zapřemýšlet nad obmněnou, či vhodným doplněním stávajícího týmu, který se stará o její mediální prezentaci.
Tak jako tak lze celý tento příběh shrnout do základního postřehu, který pro Arriva vlaky s.r.o. rozhodně nezní dobře: nasazením motorového vozu řady 810 a nevhodným “přiznáním” nedostatku financí, se Arriva posunula o něco níže v žebříčku dopravců, které na našem malém trhu máme.
Mám tedy v poslední větě vyjádřit svůj údiv ve stylu “tak to jsem tedy nečekal”? To nemohu – neboť vnitřně jsem si byl od března jistý, že se něčeho podobného dočkáme. Co jsem netušil, že k tomu dojde tak brzy…