31 října, 2020

Zajímavosti ze světa dopravy

Slovensko na rozcestí: kam se bude ubírat civilní letectví?

 Ukončení činnosti společnosti Danube Wings v listopadu roku 2013 – poslední na Slovensku registrované letecké společnosti, která nabízela pravidelnou leteckou dopravu a zejména způsob, jakým k tomu došlo – je přesným odrazem současné situace civilního letectví na Slovensku.


Tato letecká společnost se za krátkou dobu, kdy existovala, propracovala do naprosté nicoty a stala se natolik bezvýznamnou, že ukončení její činnosti proběhlo v naprosté tichosti a prakticky bez povšimnutí.

Co se stalo – stalo se. Zapomeňte.

Výsledkem tohoto vývoje je fakt, že Slovenská republika nemá na svém území registrovaného žádného leteckého dopravce, který by provozoval pravidelné letecké linky, což je v rámci celé Evropy vcelku unikátní situace. Pomineme-li státy, kde v zásadě není technicky možné leteckou dopravu provozovat, tj. Andorra, Lichtenštejnsko, Monako, San Marino a Vatikán, tak jde s výjimkou Albánie o jediný takový suverénní stát v Evropě. A v rámci EU takový stát neexistuje vůbec. Co je příčinou tohoto tristního stavu? Nastal s koncem roku 2013 i konec slovenského civilního letectví? A jaká, pokud vůbec, je cesta ven z této situace? Existuje vůbec možnost a hlavně vůle změnit tento stav? Odpovědi na tyto otázky nejsou jednoduché. Problém slovenského civilního letectví je totiž komplexní a systémový a zasahuje všechny jeho součásti. Bohužel, z vývoje posledních deseti let je zřejmé, že k jeho vyřešení chybí nejen jasná strategie na vládní úrovni, ale i společný zájem, shoda a zejména aktivita subjektů, které by tento stav měl rovněž zajímat – zejména významných průmyslových a komerčních firem a subjektů turistického průmyslu. Všechny tyto subjekty si však musejí uvědomit, že existuje přímá souvislost mezi kvalitou fungováním sektoru civilního letectví a rozvojovým potenciálem národního hospodářství příslušného státu.

Letecké společnosti

14248_1509988227Vývoj slovenského civilního letectví za posledních 10 let prošel více fázemi, stávající situace má své příčiny dále v minulosti. Do určité míry je především důsledkem situace, která nastala v letech 1997-1998. V tomto období došlo k tomu, že za využití zákona o clu a DPH, zcela neobvyklým v kontextu evropského práva, došlo k politicky motivované likvidaci vcelku dobře fungující a rozvíjející se letecké společnosti, TatraAir. Tato letecká společnost, která vznikla v roce 1991 jako společný podnik Slov Airu a Crossairu. Začátky se neobešly bez problémů, Crossair se relativně brzy z účasti na tomto podniku stáhl, byl sice nahrazen novým akcionářem, ale v letech 1992 a 1993 došlo k několika krátkodobým pozastavením činnosti, které naštěstí neměly dopad na důvěru ve společnost ze strany veřejnosti. Postupem doby se pak situace zlepšila a provoz natolik stabilizoval, že v letech 1996-7 došlo i na úvahy o rozvoji flotily a linek.
K tomu však již nedošlo, v roce 1998 se společnost dostala pod obrovský tlak ze strany úřadů, které jí blokovaly účty a tím i provoz jako takový. Ani změna vládní garnitury nepřinesla zlepšení, naopak, nová vláda jen dokončila to, co započala vláda předcházející a společnost následně ukončila činnost. Jistě nelze tvrdit, že kdyby nedošlo k administrativní likvidaci TatraAir, že by se tato společnost udržela do dnešních dní, ale jeho fungování mělo velmi pozitivní vliv na slovenské letectví po rozdělení Československa, protože za sebou zanechal dědictví v podobě odborně zdatného personálu a zejména zkušeností s tím, jak by měla (ale i neměla) letecká společnost fungovat a co je pro úspěch v tomto oboru potřeba.
slovak_airlines_tupolev_tu-154m_gordos-1TatraAir však musel uvolnit prostor na trhu v zájmu vytvoření chiméry „národního leteckého dopravce“, nazvané Slovenské aerolínie – Slovak Airlines. Dopravce dostal do vínku tři letadla typu TU 154M z procesu deblokace ruského dluhu a měl se stát výkladní skříní slovenského letectví a spojit Slovensko se světem. Bohužel, tehdejší politická reprezentace a na ní napojené lobbistické skupiny zvolily tu nejhorší cestu, jak budovat a ovládat civilní letectví na Slovensku, přičemž úvahy o jejím fungování se mnohdy inspirovaly dobou před rokem 1989. Například zde byla velmi vážná úvaha o uzákonění prodeje přepravních dokladů na území Slovenska pouze prostřednictvím a na doklady Slovak Airlines, což byl v těch letech již zcela překonaný a hlavně pro ostatní společnosti neakceptovatelný postup. Společnost zahájila provoz jak na pravidelných linkách, tak na linkách charterových, ale se změnou politické garnitury v lednu 1999 došlo k uzemnění společnosti. To předznamenalo vztah mezi vládami a společností, která prakticky po celou dobu své existence byla hříčkou v rukách politiků bez ohledu na jejich dres. Tento vztah byl charakterizován udělováním různých pokut, podáváním trestních oznámení, či neuznáváním smluv uzavřených předcházející politickou reprezentací. Vrcholem byl po určitou dobu provoz linek bez řádných povolení.
Normální činnost společnosti byla po několika měsících obnovena, ale ekonomická situace se stále zhoršovala a společnost byla po celou dobu existence silně ztrátová. Z plánovaných pravidelných linek byly provozovány linky do Moskvy a později do Bruselu, jinak se provoz zaměřoval na charterovou přepravu. Snaha zachránit společnost vedla v roce 2004 k rozhodnutí privatizovat ji do rukou Austrian Airlines. V roce 2006 však odmítla nová vláda převzít smluvní závazky svých předchůdců, spočívající v úhradě ztráty aerolinek, která byla o více než 170 miliónů korun vyšší, než se předpokládalo. Dle smlouvy měl chybějící peníze do společnosti vložit stát, který ale privatizační smlouvu předcházející vlády označil za nevýhodnou a uhradit rozdíl odmítl. Tento krok nakonec vedl k tomu, že většinový majitel – Austrian Airlines – poslal v lednu 2007 společnost do konkurzu.

%d bloggers like this: