Jaký bude dopad finanční krize, která v posledních dnes naplno zasáhla Rusko? A nakolik budou schopny se s touto situací vyrovnat ruské letecké společnosti? To jsou otázky, které v současné době možná zajímají převážně jen letecké odborníky.

Pokud však bude současný vývoj pokračovat, zejména pokud se nepodaří zastavit propad hodnoty rublu, může mít krize dopad i na cestující veřejnost. Nedávno jsme zveřejnili informaci o vývoji ekonomické situace ve skupině Aeroflot, a to byla ztráta vykázána za třetí čtvrtletí, kdy ještě propad hodnoty rublu nebyl tak velký. Ovšem překotný vývoj a zejména hluboký propad hodnoty rublu v posledních dnech asi přinese velké ekonomické problémy všem ruským leteckým společnostem.
Jde především o to, že relativně velká část nákladů těchto leteckých společností je tvořena náklady v amerických dolarech (např. leasing, pojištění) a to znamená, že prakticky ze dne na den tyto náklady stouply o více než 50%. Na druhou stranu je velká část příjmů generována v rublech, takže výnosová strana se prakticky nemění a zůstává konstantní. I když vezmeme v úvahu, že dochází ke zlevňování leteckého paliva v důsledku poklesu ceny ropy, lze předpokládat, že tento efekt se projeví až později, kdy vyprší smlouvy o zajištění ceny paliva, které letecké společnosti velmi často uzavírají, aby se zajistili proti fluktuaci cen a riziku neočekávaného růstu ceny (což je ovšem postup, který většinou funguje ve prospěch leteckých společností, ale v současné době má opačný efekt a letecké společnosti na zajištění cen paliva do budoucna silně prodělávají).
Dalším negativním faktorem pro ruské letecké společnosti je obecné oslabení trhu poptávky. Rusové začali masově rušit zahraniční zájezdy, omezili cestování a to vše má dopad na obsazenost linek, které můžeme velmi dobře pozorovat i v České republice. Nadbytečná sedačková kapacita se v krátkodobém horizontu nedá rychle redukovat, navíc nyní, v zimním období, kdy je poptávka po letecké dopravě celosvětově minimální, prakticky není možné volnou kapacitu kamkoliv umístit. Řešením v této situaci ovšem není  pokles ceny letenek, protože situace na nákladové straně tento postup příliš nedovoluje. I tak bude ale tlak na ceny letenek velký, zejména na letenky na mezinárodní linky prodávané v rublech. Zde je pochopitelně možné v současné době velmi výhodně získat například na lety aeroflotu, ale pouze, pokud je možné je zaplatit právě v ruské měně. Navíc jde o krátkodobou záležitost, protože za předpokladu, že by situace trvala delší dobu, mohou se ruské společnosti vrátit k praxi z doby před cca patnácti, dvaceti lety, kdy byly letenky denominovány v amerických dolarech a do rublu se přepočítávaly aktuálním kurzem.
Problematika dopadů ruské krize do fungování letecké dopravy je pochopitelně mnohem složitější a vyžadovala by hlubší analýzu. Jaký bude například konkrétní dopad zejména na ty letecké společnosti, které nemají přímou vazbu na ruskou vládu, lze jen spekulovat. Pro společnosti Transaero  nebo S7 (ale i Aeroflot, který ovšem na podporu ze strany ruské vlády spoléhat může), které masivně využívají novou západní techniku (a tudíž relativně dražší), bude toto období velmi složité.  V každém případě je pradvěpodobné, že pokud by stávající situace trvala delší dobu, tak se můžeme očekávat, že některé letecké společnost tlak neustojí a svoji činnost skončí.
Na druhou stranu asi nelze očekávat, že by současná krize mohla mít pozitivní dopad například na fungování ruského leteckého průmyslu. Jednak je i výroba letadel v Rusku silně propojená se západem a tak i jejich náklady porostou, ale stávající výrobní kapacity nejsou dostatečné a jejich navýšení v horizontu dvou, tří let není reálné. V každém případě je ale možné, že ve světle stávající krize bude z dlouhodobého hlediska tlak ze strany ruské vlády na omezení závislosti na západní letecké technice.