50 let, desítky veřejných debat, nespočet politických šarvátek a extrémně vypjatý závěr rozhodování – i tak lze v krátkosti popsat žádost majitele letiště Heathrow (Heathrow Airport Holdings, dříve BAA) k výstavbě nové, třetí ranveje pro komplex terminálů na letišti Heathrow. Nyní je celá sága u konce: vláda převzala souhlasné stanovisko parlamentu Velké Británie a dala celému projektu “zelenou”.
Stejně tak, jako v České republice tak i ve Velké Británii je rozšíření kteréhokoliv letiště předmětem veřejného zájmu, a proto není možné, aby o takové akci rozhodl pouze vlastník letiště, pozemků a infrastruktury. Představený projekt musí nejdříve získat nezávaznou podporu zákonodárného sboru, jemuž předkládá komplexní návrh, v němž jsou zohledněny jak nároky finanční, tak nároky na infrastrukturu, tak i na případné dopady na obyvatelstvo, či krajinu. Následně musí návrh projít debatou před sněmovním výborem pro dopravu (Transport committee), veřejným slyšením (ve kterém se k projektu vyjadřují jak občané, tak i orgány místních samospráv, jež jsou či budou dotčeny), souhlasné stanovisko musí zaznít i ze strany vlády (Cabinet of the United Kingdom) a v poslední řadě musí projekt projít hlasováním v dolní komoře britského parlamentu, House of Commons. Celý proces je nikoliv nepodobný tomu, který známe i u nás, v ČR: zdlouhavá jednání, byrokratické procesy trvající měsíce i léta; námitky ze všech možných stran a od všech možných i nemožných institucí, spolků a skupin.
Proto by nikoho neměla překvapit skutečnost, že první návrh padl již v roce 1968 a netýkal se rozšíření kapacity stávajících letišť, jednalo se o výstavbu zcela nového letiště ve čtyřech vybraných lokalitách. Návrh projektu tehdejší Roskillovy komise (Roskill comittee) na výstavbu nového letiště byl sice schválen ve všech bodech a na všech instancích, avšak díky ropné krizi v roce 1973 byl celý projekt změněn ve prospěch modernizace stávajícího letiště Stansted.
V roce 1979 se výstavba nové ranveje dostala opět ke slovu a projekt byl tentokrát změřen přímo na výstavbu druhé ranveje letiště Gatwick. Výsledkem prvního kola schvalovacích procesů bylo rozhodnutí, že na Gatwicku nedojde k výstavbě ranveje před rokem 2019. Tím bylo přehledně jasné, že letiště Heathrow získalo poměrně široký prostor k získání potřebné podpory pro jejich plán výstavby třetí ranveje a šestého terminálu.
Ovšem cesta za budoucí novou ranvejí na Heathrow nebyla ani jednoduchá, ani přímá. Britským parlamentem se “proháněli” lobisté – ať už ti pracující pro dřívější BAA, či ať už byli najmutí majitelem londýnského letiště Gatwick, kteří se zcela pochopitelně snažili zvrátit rozhodnutí různých vládních komisí na tu “správnou” stranu. V roce 2006 vznikla projektová studie, která naznačovala, kde by nový terminál a třetí ranvej měly vzniknout, k čemuž v roce 2007 následovaly veřejné rozpravy a slyšení oponentních návrhů. V roce 2009 pak vláda představila mírně inovovaný projekt, který zahrnoval kromě nové ranveje a nového terminálu i terminál železniční dopravy, známý jako Heathrow Hub Railway Station. V roce 2010 pak došlo k nešťastné události, kdy ve volbách zvítězila zcela nepředpokládaně (tedy jak pro koho…) opozice a ta celý projekt uložila k ledu.
Což se nakonec ukázalo být strategickou výhodou pro Borise Johnsona, tehdejšího starostu města Londýna. Ten, v roce 2013, veřejně podpořil s velkou pompou projekt výstavby nového letiště, které mělo být vystavěno (dle původních propozic a projektů) jako samostatný objekt na řece Temži, který byl velmi podobný například projektu letiště Hong Kong international airport, jež bylo vystavěno na uměle vytvořeném ostrově Chek Lap Kok. Projekt byl dílem projekční kanceláře Fosters + Partners a dočkal se skutečně masivních ohlasů nejen z odborných kruhů; díky zvláštnostem v možném provedení si projekt získal podporu u mnoha obyvatel Londýna, kde byl Boris Johnson takřka nekriticky zbožňován – od té doby je tento projekt znám pod označením “Boris Island”, nebo-li “Borisův ostrov”. Bohužel ambice Borise Johnsona zůstaly – alespoň prozatím – nevyslyšeny a celý projekt byl v roce 2014 smeten ze stolu s tím, že hlavní pozornost bude věnována pouze možnému rozšíření letišť Heathrow a Gatwick. Takto ve zkratce o tehdejší “patové” situaci informoval deník The Telegraph:
Čímž se pomalu, ale jistě dostáváme k závěrečnému dějství z let 2014 až 2018.
Ještě v roce 2014 se zdálo, že boj o novou ranvej je vzácně vyrovnaný. Obě letiště předkládala své návrhy, ježto byly zdatně lobovány i v poslanecké sněmovně a skrze odborné komise i občanské spolky. Zastánci studie rozšíření Gatwicku nikoliv nelogicky a nikoliv nepravdivě argumentovali tvrzením, že výstavbou další ranveje na Heathrow se “uzavře kruh” kolem měst Colnbrook, Harmondsworth, Longford, West Drayton a Sipson, jejichž obyvatelé se z ničehož nic stanou lidmi “chycenými v pasti” hluku leteckých motorů. Stejně tak logická byla argumentace ohledně nárůstu zplodin v ovzduší jmenovaných měst – pokud se podíváme na mapu, kde je naznačena budoucí poloha nové ranveje, pak ke zhoršení životních podmínek skutečně může dojít.
Nemluvě o faktu, že výstavba nového terminálu a nové ranveje zasáhne i do uměle vybudované přírodní rezervace Harmondsworth Moor, kde má sídlo dopravce British Airways – a v takovém případě je dosti pravděpodobné, že velmi precizně sestavená, veřejnosti přístupná rezervace v hodnotě 200 milionů liber šterlinků, padne k zemi. Samozřejmě nemám tušení, jak zásadní námitky by podobná situace vyvolala u české veřejnosti, ale mohu s naprostou jistotou říci, že u části obyvatel (nejen) Londýna vyvolalo toto řešení velmi silný odpor. Britové jsou si totiž velmi dobře vědomi faktu, že Velká Británie je zemí ostrovní, tudíž plochou obyvatelnou a užitnou velmi limitovaná. Proto si přírodních zdrojů a rezervací velmi váží a jakékoliv (na)rušení přírodních míst, rezervací či parků berou s velkou nelibostí. V tomto případě tomu nebylo jinak, a je otázkou, co se bude dít, až započnou přípravné a stavební práce.
A to nezmiňuji fakt, že zásadní úpravou bude muset projít i část klíčové silniční komunikace M25 mezi dálničními křižovatkami J3 a J4. London orbital motorway, M25, má zásadní význam pro silniční dopravu: prostřednictvím tohoto silničního okruhu jsou propojeny všechny ostatní dálnice do všech směrů napříč Velkou Británií. A pokud dojde k omezení dopravy na M25 z důvodů úpravy jejího vedení (počítá se s výstavbou tunelu pod částí nového terminálu 6), pak dopady nejen na plynulost provozu, ale zejména i na ekonomiku s tím související mohou být zcela zásadní.
Proto se nelze divit, že se zástupci a podporovatelé výstavby druhé ranveje na letišti Gatwick rozhodli postavit svoji oponenturu právě na enviromentálních aspektech projektu “Heathrow expansion”. Jenže politika je stejná všude na celém světě, Velkou Británii nevyjímaje. Zastánci rozvoje a rozšíření Heathrow postavili svoji obhajobu na populisticky znějící fabulaci, v níž expanzi letiště Heathrow líčí jako jedinou možnou, která prospěje celé Velké Británii. Což je strategie podobná té, kterou zvolili zastánci výstavby VRT tělesa HS1. I tento projekt byl původně v roce 1994 zamítnut právě pro nevratné škody, které by stavba zanechala na přírodních zdrojích v dotčených oblastech. Zastánci VRT HS1 však na pomyslný stůl položili trumfy, jež velmi výrazně nadhodnotily finanční přínos pro města a kraje jihovýchodní Anglie a výstavba HS1 byla s notickou “v celonárodním zájmu” schválena k realizaci. Teprve v roce 2010 se přišlo na to, že všechny analýzy byly zcela nesmyslně nadhodnocené a realitě odpovídají z necelých 45-ti procent. Nyní se historie opakuje: i u výstavby třetí ranveje zazněla ona kouzelná formulace “v celonárodním zájmu”, při čemž ověřitelnost takového tvrzení se bude počítat na léta, zatím co škody na přírodních zdrojích mohou být okamžité a nenapravitelné. A asi nepřekvapí, že v souvislosti s tímto prohlášením se okamžitě ozvala Nicola Sturgeon, předsedkyně skotské politické strany SNP a zároveň premiérka skotské vlády, která se nechala slyšet, že by ji skutečně moc zajímalo, jak výstavba ranveje na letišti Heathrow pozitivně ovlivní ekonomiku ve Skotsku a hlavně: kdy že se tak stane…
Nicméně, pravdou zůstává, že k rozšíření provozních kapacit stávajících letišť dojít musí. Zda je výstavba třetí ranveje na Heathrow onou správnou volbou neumím posoudit – stejně jako neumím posoudit názor, že výstavba druhé ranveje na letišti Gatwick by byla lepší, šetrnější a úspornější variantou. Co naopak lze říci s jistotou jsou následující fakta:
- Minimálně část rezervace Harmondsworth Moor bude zrušena
- Minimálně jedno město bude obětováno rozvoji letiště (Harmondsworth)
- Zhruba 150 tisíc obyvatel může být postiženo zvýšeným provozem na leteckých trasách přiblížení k letišti Heathrow
- Letiště Gatwick bude mít novou šanci předložit svůj návrh projektu na výstavbu druhé ranveje v roce 2019
Ale ať už je situace kolem tohoto projektu jakákoliv, nemohu pominout čistě subjektivní pocit, že už nejde jen o praktické navýšení kapacit leteckého provozu londýnských letišť. Čím dál tím více mi celá situace začíná připadat jako dětská soutěž “kdo dočůrá dál”. Neověřitelné argumenty, populistické sliby (jimiž nikdy neurazíte), nadnesená očekávání, ale zejména pak touha manažerů Heathrow Airports Holding, kteří tu třetí ranvej prostě postavit musí, protože jinak se nedostanou mezi “evropskou trojku”, tedy mezi ta letiště, která mohou ročně odbavit více, jak 700 000 letů (nikoliv cestujících – tam s necelými 78 miliony cestujících ročně Heathrow jasně vede…) – a to je hodně lákavý cíl, nepochybně podporovaný případným tučným bonusem za dosažení oné mety. Zatím ona “silná trojice” sestává z letišť v Paříži (Charles de Gaulle), Amsterodamu (Schiphol) a Frankfurtu – všechna tyto letiště mohou ročně obsloužit 700 tisíc letů, zatím co momentální roční kapacita pohybu letů na Heathrow dosahuje necelých 500 tisíc. Po dostavbě třetí ranveje se kapacita zvýší o 260 tisíc a hopla – rázem jsme nad sedmi-sty tisíci, jak lákavé…
Z mého laického pohledu bych asi podpořil výstavbu nové ranveje na letišti Gatwick,kde by škody a přímý vliv na obyvatele nemusel být tak zásadní, navíc lze předpokládat, že i rozpočet by byl nižší – u Heathrow je rozpočet prozatím 17 miliard liber; a stejně jako u podobných infrastrukturních staveb v ČR, i ve Velké Británii existuje institut “neočekávaných víceprací”, který dokáže rozpočet jakékoliv dopravní stavby posunout na vyšší částky v řádech jednotek až desítek milionů.
Na druhou stranu, kdyby bylo “po mém”, tak není o čem psát – a já jsem si jistý, že 5. Června 2018 tento příběh zcela určitě neskončil. Mám totiž takové příjemné tušení, že nové skandály, související s výstavbou nové ranveje na letišti Heathrow na sebe nenechají dlouho čekat. Upřímně se na to těším – protože znalý zdejších poměrů, ten “matroš” určitě bude stát za to – a Vy, čtenáři, budete mít co číst 😉
Oficiální video vlastníka letiště Heathrow:
A mnohem zábavnější video Jaye Foremana (Bůh žehnej Britům za jejich sklony k sarkasmu a ironii 😀 )