Návrat po deseti letech: ČSA obnovily pravidelnou linku na londýnské letiště Heathrow

Jak bude dnešní aktualita vypadat? Nejprve přijdou na řadu fakta, následovat bude “páteční chvilka spekulací” a uzavřeme to laickou úvahou o budoucnosti této linky. A samozřejmě bude i video, na němž je zachycen stroj Airbus A319-112 (registrace OK-REQ) dopravce ČSA na finálním přiblížení k ranveji 09R, kde stroj dopravce ve 1223 BST, dne 25.6.2020, přistál.

České aerolinie létaly na londýnské letiště Heathrow od roku 1945 do roku 2010, kdy byla linka zrušena, dle tehdejších zpráv v tisku proto, že nebyla finančně úspěšná a konkurenceschopná. Ve stejnou dobu České aerolinie zrušily i linku z Prahy do Manchesteru, taktéž s odůvodněním silné konkurence a nízké obsazenosti linky. Práva pro přistání, odlet a stání u odbavovacích bran na letišti Heathrow byla tehdy prodána za částku přibližně 400 milionů korun dopravci British Airways. Na londýnské letiště Heathrow se tak České aerolinie vrací po deseti letech.

Linku z Prahy na letiště Heathrow dopravce provozuje pod kódovým označením OK650/651, jedná se tedy o spoj, který je provozován dopravcem ČSA a nikoliv dopravcem Smartwings. Spoj je uveden v letovém řádu s časem odletu v 1140 z pražskéholetiště Václava Havla, na londýnském Heathrow přistane o 2 hodiny a 10 minut později, ve 1240 tamějšího času. Frekvence letů je každodenní.

Velkou záhadou zatím zůstává odpověď na otázku, jak se vlastně stalo, že Smartwings Group získala na letišti Heathrow sloty pro ČSA k zajištění jedné denní rotace.

Přistávací a odletový čas (neboli slot, vždy v páru…) na Heathrow je totiž velmi žádaným artiklem. Prakticky každý dopravce sní o možnosti mít jeden pár slotů na Heathrow. A ne každému dopravci se povede dovést takový sen do reality. V českých médiích se za příklad hodnoty slotů dává transakce z roku 2016, kdy Oman Air koupil jeden pár slotů za 76 milionů amerických dolarů – nic méně tento příklad nebyl nejdražší transakcí: primát zatím suverénně drží americký dopravce Continental Airlines, který si “zašel na nákup” a domů za oceán se vrátil se dvěma páry slotů na Heathrow v celkové hodnotě 204 miliony dolarů.

Existuje spekulace na velmi vratkém základě, v níž se hovoří o slotech, které v roce 2015 prodával dopravce Virgin Atlantic – respektive jeho nízkonákladová značka Little Red. Little Red nebyl reálným dopravcem, jednalo se o marketingovou značku, která měla sloužit jako feeder pro Virgin Atlantic na vnitrostátních letech ve Velké Británii a zároveň se Virgin Atlantic pokusil tímto způsobem ztížit dominanci British Airways na vnitrostátních linkách poté, co BA převzaly v roce 2012 dopravce BMI. Sloty na letišti Heathrow získal Virgin Atlantic Little Red od dominantního dopravce na Heathrow, British Airways. Jenže plán na ovládnutí vnitrostátních letů nedopadl dobře a tak se Little Red odebraly k věčnému odpočinku. A v již zmíněném roce prodali většinu svých slotů na Heathrow zpět ve prospěch British Airways. A zde je ukryt malý detail, který by mohl vše vysvětlit – Virgin Atlantic prodal většinu slotů po Little Red, ale nikoliv všechny. Šest párů slotů si ponechal a pronajal je dopravci flyBe.

flyBe byl silným dopravcem na vnitrostátních letech ve Velké Británii. Měl sice několik zahraničních destinací, ale nejsilnější byl na leteckých spojích v rámci Spojeného království, které byly v tak velké vzdálenosti (Aberdeen, Glasgow, Liverpool, Dublin…) že cestující byli ochotni raději zaplatit vyšší cenu za letenku, než aby stejný úsek cesty absolvovali vlakem, případně autobusem. Bohulibé plány vzaly za své letos v březnu, kdy se dopravce flyBe odebral do věčných lovišť. A po nebohém dopravci zbylo oněch šest párů slotů.

Oněch šest párů slotů se následně – tedy letos na jaře – vrátily k British Airways. Tedy v době, kdy se ke břehům Albionu zatím nenápadně přibližovalo onemocnění z rodiny korona virů, které velmi citelně zasáhlo do plánů všech dopravců napříč obory i kontinenty – a citelně zasáhl i dopravce British Airways. Existuje proto velmi volná, nikde a nikým neověřená spekulace, že onen jeden pár slotů, které získaly Smartwings Group, pochází právě z dědictví po flyBe, které mají momentálně na krku British Airways – a tento dopravce prý údajně pronajal onen jeden pár slotů ve prospěch dopravce ČSA. Byznys by to byl výhodný pro obě strany – tedy relativně výhodný, pokud je ona spekulace postavena na alespoň nějakých pevných základech. Faktem totiž je, že nevyužité sloty nepřináší žádný zisk, tudíž jejich pronájem by byl vcelku logickým řešením. A že jsou České aerolinie konkurentem British Airways? Ne, nejsou. A s jednou denní rotací – v poměrně nepříznivém čase – ani nikdy nebudou. Takže je to “win” pro BA. Zda to bude i “win” pro ČSA, to ukáže čas, zatím to tak nevypadá.

Za prvé, pro ČSA se nejedná o ideální časovou polohu letů. Pokud by měly ČSA k dispozici sloty na Heathrow v brzkých ranních hodinách, mohly by (teoreticky…) profitovat ze své účasti v alianci dopravců Skyteam. Většina dopravců aliance létá na Heathrow v rámci svých dálkových letů – takže hodně teoreticky by ČSA mohly nabídnout případné navazující spojení. Jenže to by časy obou letů OK650/651 musely být plánovány v opravdu velmi brzkých ranních hodinách, aby cestující stihli na Heathrow přestoupit na dálkový let s odletem před polednem; nebo naopak  by oba lety musely být v pozdně odpoledních, ne-li večerních hodinách tak, aby cestující stihl přestup na noční dálkový let aliančního partnera s odletem pozdě večer z Heathrow. Čas odletu v 1140 z Prahy a příletem ve 1250 na Heathrow je velmi nešikovný, ranní dálkové lety jsou již dávno ve vzduchu, do večerních odletů zbývá minimálně pět hodin a na oběd v Londýně už to také nevypadá: do centra se dostanete kolem třetí hodiny odpolední, což už je pasé.

Dalším problémem je postavení daného dopravce na trhu, který obsluhuje. Pokud se uchýlím k velmi kulantnímu vyjádření, pak je asi velmi neobvyklé, pokud se ČSA snaží působit dojmem dopravce na stejné úrovni, jakým jsou konkurenční British Airways – nejsou na stejné úrovni (bohužel). Je totiž rozdíl, zda se Vám nabízí dopravce, který do dané destinace zalétává jednou denně po desetileté přestávce; nebo dopravce, který danou destinaci obsluhuje již řadu let s pomocí (prozatím) čtyř denních rotací.

Svoji nezanedbatelnou roli může sehrát i technické zázemí, co se dopravní techniky týče: při výpadku stroje u British Airways si můžete být jisti, že pokud bude za porouchaný stroj BA nasazen jiný, bude to stroj provozovaný BA a v livery BA. Pokud ovšem vypadne stroj ČSA, jaká bude náhrada? ČSA nebo Smartwings? Jistě, asi se shodneme na tom, že mnoha z Vás a konec konců ani mě osobně, by změna stroje ČSA za Smartwings nevadila ani v nejmenším. Důležité je letět – a jestli je stroj v livery té či oné? Komu to vadí? No, blbé na tom je, že zcela určitě by taková změna mohla vadit těm zahraničním cestujícím, kteří jsou zvyklí na zavedené standardy většiny národních dopravců. Pro ně by stroj v livery Smartwings mohl zapůsobit negativně.

Svoji roli bude hrát i renomé dopravce (ať se nám to líbí nebo ne), tedy řekněme “zvuk značky”. Aby nedošlo k mýlce: rozhodně netvrdím, že by ČSA byly špatným dopravcem, který zanedbává své cestující, nebo případně zanedbává technické aspekty v souvislosti s poskytovanou službou – rozhodně nikoliv. Spíše bych se přiklonil k pocitu, že České aerolinie jsou velmi dobrým regionálním dopravcem s velmi dobrou úrovní služeb ve vztahu k regionálním letům, zatím co British Airways jsou prostě aerolinkou, známou napříč celým světem.

Dalším z faktorů, který cestující bere vždy v úvahu, je cena za danou službu. A zde jsem byl velmi překvapen, s jakou cenovou nabídkou se v současné době oba dopravci nabízejí svým případným zákazníkům.

Pro cenové srovnání jsem si vybral zpáteční let z Prahy, s odletem 1. Července a návratem 31. Července. Výběr času letů byl u obou dopravců jednoduchý: ČSA s odletem v 1140 z Prahy, zpět pak ve 1335; British Airways pak na odletu ve 1345 (nejbližší možný “blbý” čas…) a s návratem ve 1320 z Londýna (ta rotace BA vypadá na první pohled divně, ale je nutné brát v úvahu, že pro British Airways je výchozím leg z Londýna do Prahy…). U obou dopravců jsem zvolil cenovou nabídku, která zahrnovala i odbavené zavazadlo – tedy cenovou nabídku Economy Plus s ČSA, v případě British Airways se jednalo o cenovou nabídku pod stejným názvem, také Economy Plus. Vzhledem k faktu, že British Airways spojení mezi Prahou a Heathrow provozuje poněkud delší dobu, než ČSA, přiklonil bych se k názoru, že změna jména produktu ČSA by byla více, než vhodná – pokud by mi někdo řekl, že si koupil letenku v Economy Plus do Prahy, moje podvědomí by mi automaticky doplnilo zbylou část informace: “… a letím s British Airways” (protože letenka Economy Plus). Divné, že tomu produktový manažer ČSA nevěnoval pozornost.

Pokud se tedy podíváme na cenovou nabídku, možná budeme mírně překvapeni. Ve stejné dny a ve srovnatelných časových výběrech je momentálně British Airways levnějším dopravcem, než ČSA. Úmyslně jsem použil slovo “momentálně”, neboť ceny letenek se mění podle úrovně poptávky – tedy co platilo dnes, již nemusí platit zítra. Přesto jsem tak nějak očekával, že dopravce významu ČSA bude buď na ceně stejné, nebo nižší, než na které jsou British Airways. Nestalo se. ČSA si za svoji službu žádají 5.422,00 Kč, British Airways pak požadují úhradu ve výši 4.039,00 Kč.

 

Z mého pohledu je to takové – smutné.

Ale dost již teoretizování, pojďme se podívat na to, jak vypadal onen první přílet na Heathrow po deseti letech:

Letiště Heathrow momentálně funguje v omezeném režimu. Za normálních okolností se používají dvě ze čtyř ranvejí, ovšem nyní, v době post-pandemické, je v provozu vždy jen jedna ranvej jak pro odlety, tak pro přílety. Což je v podstatě logické řešení, při vědomí faktu, že provoz je de facto minimální a nabíhá jen velmi, velmi pozvolna.

Počasí bylo naprosto ideální – tedy jak pro koho, osobně jsem nebyl příliš nadšený z faktu, že venkovní teplota dosahovala 31°C ve stínu, natož abych byl nadšený z toho, že mi v autě “zdechla” klimatizace a celou cestu jsem tak absolvoval s otevřenými okénky auta. Ano, bylo to fajn, čerstvý vzduch je čerstvý vzduch a žádná klima jej nenahradí, ale ten randál…

Nic méně, díky tomu, že pro přílety a odlety byla dne 25.6. 2020 učena ranvej 09R, měl jsem ideální podmínky pro natočení videa. Jednak proto, že ve 1223, kdy let přistával, jsem měl slunce v podstatě za zády – tedy ideální násvit a jednak proto, že k místu, ze kterého jsem video pořídil, je u této ranveje naprosto ideální přístup bez jakýchkoliv rušivých elementů:

Což ve výsledku znamenalo vhodnou kompozici pro daný typ videa: perfektní a ničím nerušený výhled do směru, v němž se nachází letecký koridor finálního přiblížení k ranveji a nízké stromy na horizontu, ideální.

Jediným nedostatkem toho všeho bylo to, že z daného místa není možné pořídit záběr vlastního přistání na ranveji – což ale není nikde v tom daném místě, všude je nechutně vysoký plot, který zabraňuje nám, fanouškům letecké dopravy pořizovat si perfektní fotky z přistání na ranveji EGLL09R. Do záběru se připletly i pouliční lampy a ani ty nebylo možné nějak bezproblémově odstranit, smůla.

No a jak to tedy vypadalo v reálu? Takto:

Co tedy říci závěrem?

Je dobře, že se podařilo vrátit ČSA zpět na londýnské Heathrow. Jedná se o linku, která má rozhodně ziskový potenciál – když se pokusím o hodně extrémní vyjádření toho, jak dobrá ta linka je, tak použiji svůj oblíbený, extrémně pojatý a sarkastický příměr: postavte letadlo do polí u Polerad a zařvěte do obecního rozhlasu, že letíte na Heathrow – a to letadlo prostě naplníte. Tak zásadním “tahákem” je letecké spojení do Londýna.

No a ten zbytek, tedy to, jestli se letecké spojení z Prahy na Heathrow udrží, to už je v rukou těch, kterým to přísluší: manažerů ČSA. Jako patriot jim přeji úspěch.

A jako realista jedním dechem dodám, že to budou mít sakra těžké.