19 září, 2020

Zajímavosti ze světa dopravy

Odborníkem na letectví snadno a rychle

Ještě ani nedošlo k tomu, aby  ČSA došly ke skutečnému úpadku, a už se na jejich příběhu stačilo přiživit tolik „odborníků“, že je až s podivem, že jsme o nich do dnešního dne neslyšeli.

Netuším, čeho analytičkou je redaktorka týdeníku Echo24, Lenka Zlámalová, přesto si jí dovolím složit jedno doporučení: prosím, nevěnujte se tématům, která jakkoliv souvisejí s leteckými společnostmi. Díky Vaší analýze totiž mohou čtenáři dojít k názoru, že komentovat situaci kolem ČSA je momentálně nejen módní, ale také mohou velice snadno nabýt dojmu, že všichni komentátoři, či redaktoři, kteří se dané problematice věnují, jsou hlupáci.
Pro příklad citace z odkazovaného komentáře:

Pokud diplomacie konflikt nevyřeší, a Korejci odejdou, zůstane výsledkem personálních změn Andreje Babiše v aeroholdingu zdražení letenek z Prahy a poškozená pověst země u korejských investorů. To není maličkost.

tomasek-zlamalovaPokud by stávající většinový akcionář, společnost Korean Air, skutečně rezignoval na svoje postavení ve společnosti ČSA, pak by to zcela určitě byla ostuda. Ovšem je předčasné predikovat, jak zásadního významu, neboť ČSA bohužel nejsou významným leteckým dopravcem. Můžeme říci, že ČSA mají tradici – to je nezpochybnitelný fakt. Ale licitovat o jejich významu na trhu osobní letecké přepravy? Tam bych byl velmi opatrný. Malý letecký dopravce, jehož jedinou devizou byl uzavřený trh v letecké dopravě směrem do Ruska, si těžko může „urvat“ velkou ostudu. A na politické skandály, jimiž se česká politická scéna občas prezentuje, si již domácí i zahraniční komentátoři a zprávaři tak nějak zvykli – a dokáží rozlišit, co je zásadní a co nikoliv.
Stejně tak zmínka o případném zdražení letenek je zcela nepochopitelná. Proč by měly letenky z Prahy zdražovat? Je snad český cestovní trh něčím výjimečný oproti trhu – například – maďarskému? Po krachu letecké společnosti Malév panovala obava z významného úbytku cestujících a tím i zcela zásadního propadu finančních příjmů – což se mělo dotknout hlavně letiště Ference Liszta v Budapešti, hlavním městě Maďarska. Výsledek? Na uvolněný trh po národním leteckém dopravci Malév se zaměřili nízkonákladoví hráči, Ryanair a Wizz Air. Ryanair se rozhodl umístit (bázovat) v Budapešti pět svých letadel a následně se pokusil vylepšit si svoji pozici na tamním letišti svým obvyklým přístupem. Pohrozil správě letiště, že pokud jim (Ryanairu) nebude nabídnuta sleva na provozních poplatcích, svá letadla umístí na jiné letiště v Evropě. Letiště neustoupilo a na dané požadavky odmítlo reflektovat. Výsledek?
Ryanair stáhl pouze dvě letadla z pěti. Důvodem byla přítomnost druhého velkého hráče na poli nízkonákladových dopravců, společnosti Wizz Air, který na stejné letiště promptně umístil sedm svých strojů. Šéf Ryaniar, Michael O’leary, správně odhadl, že vyklidit pole na budapešťském letišti by bylo velmi neprozíravé a tak došlo v případě maďarského trhu k nastolení konkurenčního prostředí, kde cestující mohou využívat příjemných cen letenek, jež jsou nabízeny nízkonákladovými dopravci (Ryanair, Wizz Air, easyJet, Jet2 a další), při čemž nabídka letů s nízko-nákladovými dopravci je doplňována přítomností klasických leteckých dopravců,  jakými jsou například Aeroflot, KLM, British Airways, El-Al (Izrael), Qatar. A zatím co před krachem letecké společnosti Malév byl podíl nízkonákladových dopravců na tomto konkrétním letišti, tedy na budapešťském letišti Ference Liszta, pouhých 26%, dnes je tento podíl na úrovni 51%. Nabízí se tedy otázka: pokud by došlo k ukončení činnosti ČSA, byly by následky negativní, či naopak pozitivní? Samozřejmě, otázka je myšlena ve vztahu k cestujícím. V rovině politické (ne)zodpovědnosti by taková situace zcela jistě byla vnímána negativně.
Dalším poněkud nejasným tvrzením, jehož se autorka dopustila, je tato formulace:

Travel Service byl původně poctěn, že se může spojit s tak prestižní společností jako Korean, kteří vycházejí z různých srovnání mezi pětkou nejkvalitnějších aerolinek světa.

Nehodlám se stavět do role absolutního znalce letecké problematiky – opravdu ne. Nic méně jsem si jist, že majitelé leteckého dopravce Travel Service, věděli velice dobře, co je jejich cílem a jak se zdá, neméně dobře věděli, jak onoho cíle dosáhnout. Prý že pocta? Ale kde že. Byznys. Nic jiného, než velmi precizně a profesionálně kalkulovaný byznys.
Dalším příkladem nezvládnutého tématu může být Jan Macháček, politický komentátor týdeníku Respekt.
machacek-respektToho si do televizního studia internetového portálu Aktuálně pozval Martin Veselovský, a po pravdě řečeno, netuším, co bylo úmyslem. Jan Macháček se velice dobře orientuje v politických tématech a jeho komentáře nepatří k těm hloupým a laciným. Ovšem v tomto konkrétním pořadu bylo jeho selhání nevyhnutelné – při čemž stejný díl viny nese právě i Martin Veselovský. Netuším, jaké důvody vedly Veselovského k tomu, aby pozval k účasti na odborné diskusi o ČSA politického komentátora. Co ovšem mohu říci s jistotou, že daná diskuse byla fiaskem prakticky od první do poslední minuty daného pořadu. Obecné, již stokrát vyřčené názory, žádný hlubší pohled do problematiky. To není kritika – je to pouze konstatování faktu. Navíc se v tomto konkrétním pořadu ukázalo, že komentátor, jehož náplní práce je přispívat do klasického, tištěného média, by neměl vystupovat v televizních pořadech – ta šílená vsuvka „éééé“ mezi každou větou dokazuje, že ten, kdo umí psát, nemusí být nutně dobrý i před videokamerou.
Kde tedy vidím problém?
V zásadní věci – a tou je přístup nás, autorů, komentátorů, novinářů. V dnešní době máme tu neuvěřitelnou, luxusní možnost, najít informace během několika minut napříč internetem. Je to opravdu velmi jednoduché. Co už je o dost složitější, je schopnost najít tu správnou vazbu v souladu s ověřením si toho, o čem daná informace vlastně je.
A nejhorším problémem, na který nutně dříve či později narazíme, jsou naši čtenáři. Pryč je doba, kdy jedinou dostupnou informací byl zdroj ČTK a čtenář tak neměl jinou možnost, než věřit domácím médiím. Považuji za zcela naivní se domýšlet, že mohu okomentovat cokoliv, nebo uveřejnit cokoliv bez ohledu na alespoň základní znalost problematiky, bez schopnosti se zamyslet nad daným stavem věcí, jež jsou díky prvotní informaci čtenářům předkládány. Neboť totéž učiní i čtenář a jeho soud bude nemilosrdný.
Osobně se podivuji nad tím, že kolegům z branže nevadí nepříliš lichotivé komentáře pod články, jehož jsou autory, případně komentáře na odborných fórech. Čeho je takový stav známkou? Ignorance? Letargie? Nebo snad ještě hůře – přestalo nás zajímat, co si o naší práci myslí čtenář?
Neveselé zjištění, opravdu. Na závěr tedy přeji ČSA rychlé vyřešení jejich situace (ať již bude jakékoliv) a kolegům a kolegyním pro příště lepší výběr témat, jež hodlají komentovat…

%d bloggers like this: