Parlamentní volby ve Velké Británii? Doprava není téma. Bohužel.

Aktuality Nezařazené druhy dopravy

Zítřek může být pro Spojené království Velké Británie a Severního Irska poměrně zajímavým dnem v jeho historii: dav voličů dá v mimořádných parlamentních volbách svými hlasy najevo, kterou politickou stranu preferuje a které dá onen bezejmenný dav mandát k politickému vládnutí. Otázkou zatím nezodpovězenou zůstává, zda důvěru voličů získá politická strana stávajícího premiéra Borise Johnsona (Conservative party), nebo se „vlády nad královstvím“ ujme její hlavní konkurent, Jeremy Corbyn, který stojí v čele Labour party.

Problémem, který asi umíme pojmenovat všichni, je stávající vztah mezi Spojeným královstvím a Evropskou Unií – tato tříletá agónie soustavného (ne)odcházení, na němž se doposud nedokázali shodnout ani představitelé jednotlivých územních celků, natož aby se na odchodu z EU shodli političtí představitelé v parlamentu; tak tato agónie byla základním stavebním kamenem předvolebních kampaní všech volitelných politických stran.

A další témata?

Takřka všechny strany staví na druhé místo jako další, velmi zásadní prioritu, zdravotnictví. Nepřekvapivě. V těsném závěsu nasledují témata bezpečnosti a imigračních limitů, ekonomické spolupráce mezi Spojeným královstvím a zeměmi EEA; na pomyslné třetí příčce se umístilo školství a deklarace masivní finanční podpory od všech politických stran. Což je poměrně zajímavé sdělení, neboť do dnešního dne ona masivní podpora možná nebyla – takže v čem bude ona zásadní změna, díky níž bude možné „masivně“ podporovat školství?

Divíte se, že jsem doposud jako téma nezmínil dopravu?

Tak se přestaňte divit, protože doprava žádným tématem není – bohužel. Pouze politická strana Liberálních demokratů se ve svých předvolebních materiálech o dopravě lehce zmiňuje, avšak je to pouze velmi obecný náznak faktu, že existence a přítomnosti autobusů i vlaků jsme si všichni tak nějak vědomi, tak jaképak štráchy.

Přitom doprava jako celek by rozhodně stála za detailnější zmínku.

Prakticky ve všech městech napříč celou zemí kolabuje městská hromadná doprava. Důvod? Zjevný: stále se zvyšující objem individuální automobilové dopravy, s nímž si nikdo neví rady a k razantním řešením se žádný politik neodhodlá, neboť by velmi rychle přišel nejen o svoji popularitu, ale také o své dobře placené místo.

Železniční doprava se – jakožto dopravní obor – potácí „ode zdi ke zdi“. Masivní investice do obnovy vozového parku zcela zásadním způsobem zkvalitnily kulturu cestování po železniční síti, o tom nemůže být sporu. Nic méně stále zde zůstává fakt, že na mnoha místech ostrova je v rámci železniční dopravy k dispozici nevyhovující technická infrastruktura, zejména pak signalizační a zabezpečovací technika. Tento stav má za následek mimořádné události, jež se objevují velmi náhodně – a to jak v místě, tak i v čase. Pokud k těmto mimořádnostem přičteme i nechutně vysoké ceny, jimiž je železniční doprava ve Spojeném království vyhlášená snad na celém světě, pak nutně dojdeme k myšlence, že zrovna železniční doprava by si jistou „revoluci“ určitě zasloužila.

Jenže jaký typ „revoluce“ by to měl být?

Je na místě představa lídra socialistů Corbyna, znárodnit železniční dopravu a provozovat ji jako státní podnik? Nebo je nejvhodnějším řešením vize toryů, kteří ústy Borise Johnsona dávají najevo, že trh si vše vyřeší sám a není nutno dané téma dramatizovat?

Tak jako tak, zítřejší parlamentní volby určitě naznačí, jakým politickým směrem se bude Spojené království ubírat.

Kterým směrem se pak bude ubírat veřejná doprava, to nikdo netuší. Bohužel.

Napsat komentář